Těžký osud nejslavnější malířky světa. Morfium, amputace nohy, ale také vztah s kontroverzním komunistou

Frida Kahlo a Lev Trockij k sobě měli dlouho velmi blízko
 

Ve světě výtvarného umění bychom jen těžko hledali výraznější osobnost, než byla rodačka z Mexika Frida Kahlo. Kromě toho, že za sebou zanechala neuvěřitelné množství významných obrazů, je nutné zmínit i její krutý osobní příběh. Život k ní totiž nebyl milosrdný. Čím si musela projít a s jakým kontroverzním politikem měla milostný poměr? Náhlednout do jejího soukromí můžete skrze výjimečnou fotografickou výstavu Galerie hlavního města Prahy u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.  

Široké veřejnosti se Frida Kahlo stala slavnou díky snímku Frida v hlavní roli s krásnou Salmou Hayek. Ve světě výtvarného umění je však Kahlo pojem. K jejímu specifickému stylu malby přispěl i život v těžkostech. Často upoutaná na lůžko tak hledala únik v umění. 

Dětská obrna

Frida Kahlo se narodila 6. července 1907 v Mexiku maďarsko-židovskému otci a španělsko-mexicko-indiánské matce. V dětství trpěla velmi vážně dětskou obrnou, kterou však zvládla bez úhony. Tehdy, upoutaná v posteli, si však naplno vybudovala svůj svět plný fantazie. Když v patnácti absolvovala tříletou léčebnou kúru, zdálo se, že jsou zdravotní problémy definitivně zažehnány. 

Frida Kahlo vytvořila 143 maleb, 55 z nich jsou autoportréty. Na otázku, proč maluje tolik autoportrétů, odpověděla: „Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe.“

Zásadní zlom však přišel v jejích osmnácti letech, kdy se stala obětí vážné dopravní nehody v městském autobuse. Více jak rok musela znovu ležet v posteli, aby se zotavila ze zlomeniny páteře, klíční kosti, žeber, pánve, ramena a zranění nohou. Byť v mládí prošla hned několika operacemi, bolest ji už ve zbytku života neopustila. Útěk tak našla v umění. 

Umění terapie

Upoutána v posteli začala tvořit olejomalby, kde kombinovala prvky lidového umění, surrealismu, vždy ve formě snových a místy drastických autoportrétů. Nad postelí měla zavěšené zrcadlo, aby mohla v ležící poloze věrně znázornit svou podobu. Nešlo však o realistické obrazy. Téma bolesti totiž křičí z každého jejího plátna. Našla si však ojedinělý styl, který nemá ve světě výtvarného umění obdoby. 

V jednadvaceti letech se zamilovala do slavného malíře Diega Rivery, který byl o dvacet let starší než ona. Bouřlivé manželství plné nevěry a hádek vyústil v rozvod a následný druhý sňatek. Rodinné pohodě nepřispíval ani fakt, že Frida trpěla bolestmi a nemohla mít v důsledku zranění děti. 

Výstava Frida Kahlo - Fotografie se koná do 16. 1.  2022 v domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Nevystavuje se zde sice ani jeden její obraz, ale jedná se o bohatou sbírku fotografií z jejího života a rodinného archivu. 

Lev Trockij milencem

Frida Kahlo si postupem času získávala respekt a slávu, které vyvrcholily jejími cestami do USA a Francie, kde pořádala několik výstav a zároveň se seznámila s významnými osobnostmi politiky, ale také umění. Jednou z perliček je, že měla krátký intimní vztah s komunistickým ruským revolucionářem Lvem Trockim. 

Ten se několik let schovával v ilegalitě v Mexiku a vzhledem k marxistickým názorům Fridy a manžela Diega k sobě našli společnou cestu, která přerostla v intimní vztah. Byla s ním dokonce v předvečer Trockého vraždy.  

Smrt vysvobozením

Frida Kahlo celý život nesla břemeno fyzické bolesti, které postupem času gradovalo. Celkem podstoupila více jak 30 operací a s oblibou a hořkým humorem konstatovala, že je v tomto ohledu rekordmankou. 

Na konci života už byla zcela závislá na morfiu a alkoholu, aby zjemnila neustálé fyzické trápení. Krátce před její první velkou samostatnou výstavou jí museli v roce 1953 doktoři amputovat nohu, což pro ni znamenalo psychickou i fyzickou tragédii a často otevřeně hovořila o sebevraždě. Frida Kahlo nakonec umírá ve svých 47 letech v roce 1954. Své tělo chtěla spálit s tím, že se za celý život naležela dost. 

Zdroj: GHMP, Tate gallery, Centre Pompidou, Museo Frida Kahlo

KAM DÁL: Podivný český malíř žil a umřel jako poustevník. Slávu odmítl za život v přírodě