Patří mezi ně i fotbalisté rezervních týmů Kostelce u Křížku a Senohrab, hrajících soutěžní IV. B třídu na Praze východ. Jejich vzájemný sobotní duel neměl být plejádou gólových šancí, neměl to být ani duel, který by lákal divácký zájem. Neměl to být dokonce ani duel, v kterém se očekávalo vítězství domácího senohrabského celku. Jenomže, jak už to v těchto soutěžích častokrát bývá, všechno dopadlo trochu jinak...
Hemingway říkal...
„Zapomněl jsem si doma kopačky. To asi vadí, co?,“ otázal se brankář domácích, poté co ze sportovní brašny vyndaval kromě požadovaného stále jiné a jiné vybavení. „Ty jdeš teďka kouřit?,“ ozývá se z jiného koutku šatny výtka, kterou inkasuje mravně pochybující sportovec se zapalovačem a cigaretovým válečkem v ruce. „Mám na ní chuť!,“ zní lakonická odpověď. „No tak s tím přestaň!,“ dostává se mu stejně jasné repliky. „To není tak jednoduchý!,“ pokračuje konverzace. Její konec učiní až světácké prohlášení sečtělého člena jedenáctky. „Jak už říkal Hemingway, přestat kouřit je jedna z nejjednodušších věcí na světě. Já sám přestal už asi tisíckrát!“ Senohrabskou šatnu před utkáním odmítala opouštět dobrá nálada.
Ve fotbalové kabině hostů se vlády chopila o něco stísněnější atmosféra. „Dneska hraje i naše A mužstvo. Tak si od nás z týmu vybrali několik hráčů,“ dozvěděl jsem se později od jednoho z Kosteleckých.
V průběhu utkání
Po brankách z 12. a 19. minuty se domácí tým dostal do vedení. Poté, jako když utne. Dvoubrankový náskok ukolébal hostitelský celek, který se po zbývající čas prvních 45. minut omezil jen na hlídání průběžného vedení. Protože ani ze strany hostů nepřicházely přesvědčivé šance, jedinci z přibližně padesátičlenné divácké návštěvy brali chvíli co chvíli útokem místní obchod. Ten během poločasové přestávky zel až na prodavače lidskou prázdnotou.
„Musíme jim dát třetího góla. Zlomíme tím jejich odpor,“ zněly jasné pokyny trenéra domácích. „Musíme dát rychlý kontaktní gól,“ znělo přes dveře kostelecké kabiny na druhé straně chodby. Na hádanku, instrukce kterého z trenérů budou vyslyšeny jako první, obecenstvo čekalo až do 62. minuty. Tehdy se po závaru v kosteleckém brankovišti zorientoval nejdříve domácí útočník, který tím navýšil průběžné vedení svého celku už o tři branky. Gólová definitiva z kopaček domácích hráčů nadešla o šest minut později, kdy se stav utkání měnil už počtvrté. „Hoďte tam ručník!!!,“ glosoval boxerskou terminologií některý ze senohrabských seniorů odevzdanou hru hostů. Kostelečtí, jako by snad skutečně slyšeli počítání rozhodčího, se konečně pozvedli k hernímu náporu. V 72. minutě korigovali na 4:1.
Vytvořený tlak trva jen malou chvíli. Jejich další velkou brankovou příležitost vytěsnil nádhernou robinsonádou domácí brankář Kotěšovský, který touze hostů zachránit body zlomil definitivně páteř. Ve zbytku utkání hrála obě mužstva, smířená už nadobro s výsledkem, jen „odpočinkový fotbal“ a za stálého sledování časomíry na výsledkové tabuli dohrála střetnutí.
Pozápasové zhodnocení
„Měli jsme vyhrát 6:1!!!,“ znělo domácí šatnou bezprostředně po utkání. „Mělo to být 9:1!!!,“ neslo se už o hodinu později nedalekou nádražní hospodou. Přítrž „průběžně hranému utkání“ udělalo až všemi senohrabskými hráči akceptované ujištění, že letošní sezonu zakončí triumfálním postupem ze IV. třídy. K tomu, jak se senohrabskému rezervnímu týmu podaří svému předsevzetí dostát, se vrátíme někdy později.
