Psí smečka děsí Týnec

Psí smečka v blízkosti významné křižovatky nedaleko nádraží v Sadové ulici leží v žaludku sousedům i ochráncům zvířat. Vypadá to, že úřady jsou na jejich majitelé krátcí.
 

Žít v sousedství se smečkou několika desítek psů je noční můrou. Dle ochránců majitelé chov nezvládají, psi se nekontrolovaně množí a jsou svým způsobem týráni.

V centru Týnce nad Sázavou chová rodina Rohlíčkových skupinu nejméně 36 psů velkých plemen, nejvíce podobných retrívrům a labradorům. Nezvládnutý chov psů leží v žaludku nejen místním, ale i ochráncům zvířat.

 

Zápach, hluk, nepořádek a hlodavci

Sousedi si stěžují na hlasitý štěkot, vytí a silný zápach, znatelný z poměrně velké dálky. Psi se pohybují na zahradě v neuvěřitelném nepořádku.

Haraburdí na zahradě je živnou půdou pro hlodavce

Místo boudy nebo kotce poskytuje psům úkryt nejrůznější haraburdí navršené na sebe, které se stává semeništěm pro potkany. Ti jsou často viděni v bezprostředním okolí běhat za bílého dne.

Psi v minulosti několikrát utekli a údajně byli i agresivní. Majitelé plot zatížili barely s hlínou, aby se psi nepodhrabali ven, nicméně celkově je oplocení v žalostném stavu.

Jsou psi týráni?

Ještě jinak se na celou záležitost dívají ochranáři. Jsou přesvědčeni, že majitel smečky zanedbává své povinnosti a psi jsou tak týráni. Již 12 let se snaží o zlepšení podmínek pro zdejší zvířata.

Podle ochranářky Jany Kuznikové ze „Srdečních záležitostí“ pokračování chovu stávajícím způsobem může způsobit narušení zdravotního stavu zvířat, jejich poranění a možné usmrcení štěňat.

Na fotce je vidět malý pes s utrhnutou hlavou

Může dojít k šíření infekčních onemocnění, endoparazitóz (napadení vnitřními cizopasníky) i ektoparazitóz (napadení vnějšími cizopasníky).

Nepořádek a zpráva KVS

Od roku 2004 jezdí k Rohlíčkovým (majitelům psů) několikrát do roka Krajská veterinární správa (KVS), která má na starosti kontrolu, v jakých podmínkách se zvířata chovají.

Při květnové návštěvě bylo dle zprávy KVS uspořádání zahrady okolo domu nepřehledné, zjistili, že zde nejsou nejsou možné chovatelské zásahy, jako je oddělení hárajících fen od psů, nelze zabránit příbuzenské plemenitbě, což ovšem samo o sobě není porušení zákonných norem. KVS zhodnotila pro chov nevyhovující podmínky a majiteli nařídila uklidit pozemek v termínu do konce srpna. Při porovnání předešlých fotek a reality se toho však příliš nezměnilo.

Dále KVS majitelům doporučila zredukovat počet psů například darováním, případně zamezit další reprodukce. Rohlíčkovi pak zpočátku psy ochotně rozdávali, v domnění, že jdou rovnou do rodin. V současné době jsou opatrnější, nechtějí, aby psi skončili v útulcích.

Jana Kuzníková a komunita "Srdeční záležitosti" v létě odebrala od Rohlíčkových dohromady 13 psů, z toho 9 onemocnělo a léčba probíhala na kapačkách 

Zpráva Krajské veterinární správy

Jiří Smrčina z KVS tvrdí, že jsou psi podle posledního provedeného květnového šetření v dobrém výživovém stavu, řádně proočkovaní i odčervení. Oříškem je, že některé psy veterina zkoumala jen na dálku, jiné na základě informací od majitele. 

Závěry KVS se neslučují s pohledem ochranářů. Řada psů, které si převezli, byli nemocní a začervení.

Nekontrolovatelné množení, paraziti a nemoci

Ochránci poukazují na skutečnost, že podle květnové zprávy KVS nebyla žádná samice březí. Ale jak se tedy mohla v létě objevit na zahradě dvou až tříměsíční štěňata?

dvou až tří měsíční štěňata ( foceno 5.7.2015)

Znamená to, že při poslední návštěvě KVS museli majitelé zatajit feny březí: “Pár týdnů po kontrole jsme odváželi 5-9týdenní štěňata, celkem 11 psů,“ zdůrazňuje Jana Kuzniková a o stavu štěňat, která si ochranáři převzali, říká: „Zvířata měla škrkavky, byla masívně začervená a trpěla oční vadou. Dvě štěňata neměla oko vůbec.

Podle Jany Kuznikové má řada psů vrozenou oční vadu. Na obrázku Jack, který o oko přišel úplně.

Mezi posledními psy byla štěňata s parvovirózou a džardiemi (choroba projevující se postižením trávicího traktu - průjmy s příměsí hlenu, apatie a hubnutí), což je možná důvod, proč se chov nemnoží geometrickou řadou a tolik psů nepřežije. Devět odebraných štěňat nám zemřelo. Štěňátka byla dále masivně zablešená a velmi bázlivá, bez vztahu k lidem. Bezútěšný stav zvířat mohou dokázat i svědci z místa převzetí."

Rodina, která v domě bydlí, má velmi odlišný standard úrovně bydlení oproti
sousedům. Dohoda o řešení problému není možná,“
říká starosta města Týnec nad Sázavou Martin Kadrnožka. Bylo podáno několik stížností na městský úřad a trestních oznámení na městskou policii. „Naší kompetencí je pouze předávat podklady pro úřady,“ stěžuje si starosta. Kompetentními úřady jsou Krajská veterinární správa (KVS) a Městský úřad Benešov s rozšířenou působností, se kterými městský úřad v Týnci úzce spolupracuje.

Starosta města Týnce na Sázavou Martin Kadrnožka vidí možné řešení v podání žaloby pro nadmíru únosné obtěžování okolí hlukem a nepříjemným zápachem.

Problematika obtěžování okolí však spadá do občanskoprávních sporů a zde ani KVS nemůže nijak zasáhnout. MěÚ Benešov majitele v minulosti řešil ve správním řízení a uložil několik pokut. My a všechny ostatní úřady jsme na rázné řešení situace poměrně krátcí, protože pozemek je v soukromém vlastnictví. Město může maximálně podat žalobu pro nadmíru únosné obtěžování okolí hlukem, nepříjemným zápachem a hlodavci,“ popisuje situaci Martin Kadrnožka. Radnice v současné době dává dohromady důkazy a žalobu má podat každým dnem.

 

Jak na Rohlíčkovy

Dokud psi utíkali, měly úřady podle ochranářky Jany Kužníkové jedinečnou příležitost jednat, kterou propásly. Chovatelé tím totiž porušili zákon. Za přestupek šlo uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Město také mohlo upravit pravidla pro pohyb psů na

veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

Regulace počtu chovaných psů by snad byla možná také zvýšením poplatku za chované psy a jejich důsledným vymáháním, ale podle starosty Martina Kadrnožky by se všichni penzisti v Týnci vzbouřili.

Majitel je 85letý nemohoucí důchodce, který má za 150 až 300 korun na obci nahlášeno 36 psů. Zasvěcení však odhadují mnohem větší počet. „Není možné se dopočítat konečného množství psů,“ konstatuje Jana Kuzniková, „nicméně o psy se starají jeho dcery, psi by měli být napsáni na ně.“

​Starosta uzavírá případ slovy: “Rádi bychom, kdyby se povedlo ze všech institucí, které toto mohou řešit, vyvinout tlak, aby se péče o psy zlepšila, v optimálním případě aby došlo k významné redukci chovu.“

Takhle by rozhodně chov psů vypadat neměl. Dle nás by se pro nezvládnutí chovu dalo psy odebrat, ale dle KVS nikoliv. V současnosti máme místo pro dvě feny, které nejvíce rodí, a doufáme, že se podaří je získat. Jsme připraveni psy kdykoli odvézt,“ dodává Jana Kuzniková.

 

Smečka ve městě

Podle odborníků na chov psů je vlastně přirozené, aby psi žili ve smečce. Pes se tedy nerodí jako samotář, ale jako člen smečky. Místní psi se samozřejmě jako tlupa i chovají. Občas se stane, že nějaké zvíře zemře. Otázkou je, jaká je k tomu vede motivace. Jedna z mnoha možností je, že si dominantní fena kontroluje ostatní samice, zvláště v období rozmnožování, aby si žádná z nich nezaložila rodinu. Pokud k tomu dojde, nezřídka vrh takové feny zlikviduje.

Část psí smečky

Konečně je možná zajímavé mít smečku psů, ale lépe někde na samotě a v lepších podmínkách. Určitě není únosné provozovat takového koníčka v centru města.

 

 

tip na výlet do Lešan