Moje první setkání se sportovní kynologií

Sobotních zkoušek se zúčastnilo 10 dvojic pes-majitel
 

Pokud otevřete odborné příručky, dozvíte se v jejich úvodu, že sportovní kynologie patří mezi jedny z nejnáročnějších disciplín. Zejména pro svoji všestrannost. Přitom, už jenom porozumět průběhu zkoušek dá laikovi velkou práci...

Začínáme

 

Jedny takové zkoušky se konaly v sobotu na cvičišti Základní kynologické organizace v Pyšelích. Důležitý den pro majitele a jejich psí svěřence začal v osm hodin ráno. Nejprve zápis, poté kontrola dokladů a zaplacení poplatku. Na řadu už konečně mohla přijít nejzajímavější část z celé soboty.

 

„Dříve bylo obvyklé, že se zkoušky podle národního a mezinárodního zkušebního řádu konaly v jiné dny. Teď už je to smíchané,“ zamotává mi hlavu hned na začátku Kateřina Mohapelová, majitelka chodského psa a výcvikářka kurzů pro začínající psovody. „Oba zkušební řády jsou si trochu podobné. U obou se můžete věnovat jak všestrannému výcviku všech tří disciplín (stopování, poslušnosti a obraně), tak i samostatně, jednotlivým oddílům,“ uklidňuji se o malou chvíli později, když vyhledávám informace na webových stránkách věnovaných sportovní kynologii.

 

Nejmladší pes byl starý 14 měsíců, nejstaršímu bylo 10 let
Zobrazit fotogalerii (3)

Stopování

 

Stopy se vypracovávaly na louce mimo cvičiště. Rozhodčí, vedoucí zkoušek a psovodi se svými psy nasedají do aut a ujíždění několik kilometrů k prvnímu zkušebnímu klání. „Na místě rozhodčí dle druhu a stupně zkoušky určí psovodům stanoviště, odkud našlápnou stopy, které po stanovené době psi postupně vypracují. Kromě délky a počtu lomů (pozn. místo, kde stopa psovoda náhle mění směr) se stopy dělí na vlastní, našlápnuté psovodem, a na cizí, našlápnuté stanoveným ,šlapačem´,“ vysvětluje průběh první disciplíny Kateřina Mohapelová.

 

Po návratu výpravy zpátky na cvičiště se dozvídám, že ne všichni stopy zvládli. Tím jim dnešní zkoušky skončily.

 

Poslušnost

 

Druhá z disciplín se opět odlišuje podle druhu a stupně zkoušky. Skládá se z jednotlivých úkonů, jako je například přivolání psa, ovladatelnost psa za chůze, ovladatelnost na místě, štěkání na povel, aportování či překonání různých překážek.

 

Takřka bezchybné provedení cviků poslušnosti se pokazí Kateřině Mohapelové v momentě, kdy při štěkání na povel si její pes postaví hlavu a nezaštěká. Body tím letí okamžitě dolů. Konečná osmdesátka z jednoho sta bodů jí ale i tak stačí ke splnění zkoušky. Oproti stopování dopadla poslušnost pro všechny zúčastněné podstatně lépe. Uspěli totiž všichni.

 

Obrana

 

V obraně skončila cesta jednoho páru

Před poslední z disciplín mizí z travnaté plochy cvičiště veškeré překážky. Namísto nich se po okrajích objeví šest žlutých zástěn. Zkouška pak pokračuje tím, že pes nejprve vyhledá zástěnu s ukrytým figurantem. V druhé části disciplíny mají psi zadržet unikajícího figuranta, a to zákusem do ochranného rukávu. „Oběť“ se psem nejprve bojuje, následně se však zastaví a přestane klást odpor. Pes pak musí buď samostatně nebo na povel pustit a vyčkat příchodu psovoda. Tentokrát dochází opět k chybám, které nedovolí jedné z dvojic úspěšně zkoušku dokončit.

 

Zkušební klání se chýlí ke svému závěru. Zbývá už jen vyhlášení. Konečný result zní, že z deseti párů jich v sobotu uspělo „jen“ šest. „To je naopak docela dobrý výsledek. Stalo se, že z deseti dvojic uspěla jen jediná,“ vyvrací mi přesvědčení o „neúspěšné“ bilanci dne Nataša Horáčková, jednatelka Základní kynologické organizace v Pyšelích. „U psů je to jako u lidí. Do výkonu se promítne jejich nervozita. Navíc se na psa přenáší i aktuální psychika psovoda,“ vysvětluje mi jen některé z mnoha příčin neúspěchů jednatelka.

 

„Ostatně, pořiďte si psa a přijďte mezi nás,“ pozvala mě Nataša Horáčková.

Klíčová slova:
psi