„Fotbalová asociace eviduje více než 4200 rozhodčích. Ve všech soutěžích nastupuje během každého víkendu přibližně 12 600 týmů, čímž vychází přibližně jeden sudí na tři družstva,“ představuje neradostnou statistiku Fotbalová asociace ČR.
„Stěžovat si nemůžeme. Pro krajské soutěže můžeme počítat se 150 rozhodčími. Pro nás je ten počet dostatečný,“ informuje Zdeněk Tasch ze Středočeského krajského fotbalového svazu. „Rozhodčí k nám přecházejí z okresních soutěží. Tam naopak chybějí,“ dodává ale vzápětí sekretář krajského svazu.
Problém se vrací na začátek
Vzácná je už jen chuť člověka stát se fotbalovým arbitrem. Ještě vzácnější je odhodlání zájemce ve funkci pokračovat, poté co si prošel první „ledovou sprchou“ od fanoušků i hráčů.
„Člověka to především musí bavit a musí to mít rád. Nejvíce arbitrů odstoupí hned na začátku své rozhodcovské dráhy, kdy si teprve reálně uvědomí, co všechno tato pozice obnáší,“ upozorňuje Miroslav Garaja, předseda Komise rozhodčích z Okresního fotbalového svazu Benešov.
Pokud už novopečení sudí ve funkce vytrvají, těšit se mohou i na výkonnostní postup. „Zájemcům o tuto funkci nabízíme vzdělání a zkušenosti pro další růst. Na Benešovsku začínali i Lucie Ratajová a Jakub Šimáček, kteří jsou dnes asistenty rozhodčích pro první a druhou ligu,“ poznamenal předseda komise rozhodčích Miroslav Garaja.
Přilákat nové lidi „do černého“ se snaží i funkcionáři okresního fotbalového svazu v Berouně. „Chápeme úděl rozhodčích a snažíme se jim vyjít všemožně vstříc. Posledně se nám podařilo získat sponzorský dar, ze kterého jsme jim pomohli zaplatit nákup nových rozhodcovských úborů,“ uvádí místopředseda berounského svazu Vlastimil Pecka.
Zajímavá alternativa
Spojovat si funkci arbitra jen se samými negativy by rozhodně nebylo správné. „V pozici rozhodčího vidím šanci pro vysloužilé hráče pokračovat v nové sportovní dráze. Já sám jsem hrával fotbal na vrcholné úrovni. Po konci aktivní hráčské kariéry jsem hledal vhodnou alternativu, jak se do ,velkého´ fotbalu znovu vrátit. Věděl jsem, že trénování by mě nebavilo. Začal jsem proto s pískáním,“ směje se místopředseda i dlouholetý rozhodčí Vlastimil Pecka.
