Kam až sahá "seberealizace"?
První teoretik, který začal s pojmem seberealizace pracovat, byl psycholog Abraham Maslow. Ve 40. letech min. stol. vytvořil koncept hierarchie lidských potřeb známý jako pyramida lidských potřeb. Pět základních lidských potřeb seřadil od nejméně důležité po nejvíce důležitou, a vytvořil tak pyramidu. Princip je takový, že pokud člověk neuspokojí potřebu, která je v pyramidě níže, nemůže uspokojit potřebu nad ní.
Podle Maslowovy pyramidy lidských potřeb jsou nejvíce důležité fyziologické potřeby. Jde o základní potřeby, bez jejichž uspokojení nemůžeme dělat nic jiného. Třeba bezdomovcům je úplně jedno, zda je ostatní přijímají a cítí s nimi sounáležitost - ale co jim jedno není, zda se ten den najedí či napijou. Další příčkou je pak potřeba jistoty a bezpečí, což by rád pociťoval každý z nás. Mít domov, ochranu před nebezpečím a finanční příjmy.
Nad tyto dvě základní potřeby dal Maslow potřebu sounáležitosti a lásky. To je samo o sobě diskutabilní, protože vztahy s přáteli, láska a rodinné vazby často zaručují právě pocit bezpečí. Možná tím chtěl Maslow říci, že ani výborné vztahy s kamarády nejsou člověku nic platné, pokud mu kamarádi nezajistí domov a bezpečí. Je pravda, že řada vztahů funguje až do doby, než se dostanete do nouzové situace - kolik lidí pomůže, kdo se o vás postará? Zřejmě záleží na kvalitě vztahů.
Skoro na špici Maslow umístil potřebu úcty a uznání, což je docela pochopitelné. Asi nebudeme dbát na to, kolik úcty k nám lidé chovají, když nebudeme mít co na sebe, nebo když nebudeme spokojeni v osobním životě. Potřeba úcty je dle mého názoru pro mnoho lidí zanedbatelná, neb se lze realiazovat i bez uznání okolí. Každopádně uznáním od jiných lidí může člověk nabýt více sebedůvěry. Ovšem nemělo by to být překážkou k samotné seberealizaci.
A konečně je tady seberealizace
Úplně na vrcholu všech lidských potřeb, které podle Maslowa máme, slavnostně svítí potřeba seberealizace. A co to je? Maslow tuhle potřebu definoval jako snahu člověka být co možná nejlepším, naplňovat svoje myšlenky a cíle, a to za plného využití svých schopností a talentu. Jenže podle Maslowa tohoto nevyššího stupně seberealizace nedosáhne každý.
Jak vypadá člověk, který je schopný seberealizace?
Když se někomu podaří seberealizace dosáhnout, dají se vypozorovat určité osobnostní rysy, které Maslow zaznamenal. Které to jsou?
|
- Člověk vnímá výrazně skutečnost, neodmítá ji a nevyhýbá se jí, - je spontánní, expesivní a více otevřený životu, - má silnou osobní identitu, je samostatnou a jedinečnou osobou, - oplývá vyšší integritou a celistvostí svojí osoby, - má schopnost řešit situace objektivně, vnímá věci z odstupu, - je tvořivý a kreativní, - dovede milovat. |
Maslowův koncept neplatí stoprocentně, i proto byl často kritizován odborníky, kteří zdůrazňovali jeho neúplnost. Přesto posloužil jako základní model lidských potřeb, na který v pozdější době navázalo mnoho dalších autorů.
A co vy, daří se vám prosadit se v oblasti, která vás baví? Naplňuje vás to, co děláte, nebo spíše tápete a hledáte prostředky, jak svých cílů dosáhnout? Nikdy se nevzdávejte a běžte si za svým snem. Že se může stát pouhá představa skutečností, o tom svědčí i výpovědi mnoha čtenářů, kteří se podělili o svoje úspěchy a nezdary. Třeba Filip Obr, který dnes fotí známé hotely, byl před prvním focením vyklepanej. Petr Beneš, který založil vlastní kapelu, dodnes tvrdí, že neumí hrát na kytaru. Dominik zase popisuje, že práce v únikové hře je vysněnou prací, ale stejně si tím nevydělá. Jděte za svými sny a nenechte se zastavit.
