V září 2015 vstoupil v platnost metodický pokyn k tzv. spotřebnímu koši. Ten má iniciovat školní jídelny, aby strava byla nutričně zajímavá a pestrá. Například knedlíky jsou omezovány na přijatelnou úroveň a v jídelníčku se objevují jen dvakrát měsíčně. Ruku v ruce s metodikou jde projekt Zdravé školní jídelny. Jeho garanty jsou Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav. "Oslovili nás jako hygieniky, abychom se na pilotním projektu podíleli. Loni v dubnu se zapojily první čtyři jídelny. Byla to mateřská škola Zvoneček v Mělníku, ZŠ Politických vězňů v Kladně, mateřská škola Svojetín v Rakovníku a mateřská škola Srdíčko v Říčanech. Potom se začaly hlásit i další," říká Lenka Linhartová ze středočeské Krajské hygienické stanice. V současné době je v projektu přihlášené patnáct jídelen ze středních Čech.
Děti to musí bavit
Přihlásit se do projektu může každé školní zařízení, které chce ozdravit svoji kuchyni. "Zkoušeli jsme různé pomazánky, ale děti nám je často seškrábly a snědly radši suchý rohlík. Tak jsme je nechali, aby si mohly jídlo sami připravit, namazat a nazdobit. Pak je to začalo bavit a začaly pomazánky jíst," vzpomíná na těžké začátky Lenka Linhartová. Děti mají mít na výběr vedle střímě slazeného nápoje má být i nabídka zcela neslazeného nápoje.
Co obnáší stát se zdravou jídelnou?
Školní jídelny dostatnou edukační brožury nastavené na dvacet stravovacích dnů v měsíci. V pilotním programu s obsahem brožur seznamovali pracovníky školní jídelny lektoři. Také nově přihlášené jídelny mohou v případě problémů konzultovat s pracovníky hygienické stanice. K dispozici mají dotazník, ve kterém si zaškrtávají splňovaní podmínek Zdravé školní jídelny. Doporučené tabulky zajišťují pestrou skladbu masa, aby nebylo každý den vepřové a nezapomnělo se třikrát měsíčně na drůbeží a ryby. Četsvá zelenina se má objevit minimálně osmkrát za měsíc. Děti často nejsou zvyklé jíst zeleninu a mají problém i s ovesnými kašemi. Návody pomáhají při zařazování zeleninových či luštěninových polévek. "My jako orgán veřejného zdraví podle jídelníčků čárkujeme a dáváme body, zda metodiku dodrželi," říká Lenka Linhartová.
1) Pitný režim s omezením jednoduchých cukrů (maximálně 20 g cukru na litr)
2) Jídelníček dle nutričního doporučení ke spotřebnímu koši (určuje například měsíční objem bílkovin či tuků)
3) Správné a bezchybné vedení spotřebního koše, obvykle za pomocí počítačového programu, který eviduje nakoupené suroviny a jejich složení
4) Omezení používaní dochucovadel a instatních dehydrovaných směsí a jejich nahrazení základními surovinami. Například se požaduje nahradit bujónové kostky vývarem ze zeleniny nebo masa.
5) Nepoužívání polotovarů s vysokým stupněm konvenience. To znamená, že není třeba práce pro jejich další přípravu a stačí je jen ohřát, například hotové knedlíky. Opět se projevuje požadavek na vaření ze základních surovin.
6) Veřejně dostupný jídelníček a to jak žákům, tak i veřejnosti, zejména rodičům. Obvykle jsou vyvěšovány na internet nebo školních chodbách.
7) Omezení množství soli v jídle. Doporučená je dávka je 5 gramů soli na den.
8) Děti si mohou vyzdobit školní jídelnu, například s obrázky zeleniny.
9) Komunikace mezi pracovníky jídelny, rodiči a pedagogy. Špatné ztravovací návyky dětí pocházejí obvykle od rodiny a je proto potřeba působit i tam. Stejně tak učitelé by se neměli ofrňovat nad špenátovou polévkou.
10) Dodržování přirozeného střídání ročních období, aby v jídelně dávali přednost sezónnímu ovoci a zelenině. Například v říjnu je tak vhodné zařadit dýňovou polévku.
