Kytara. Co to je? Laikům se vybaví brnkání na španělku při táboráku. Jenže tak to není. Přestože jsou některé popové, rockové a metalové písničky na zahrání jednodušší, neznamená to, že každý kytarista dovede zahrát klasickou hudbu.
“Když lidé necvičí, tak se nikam nedostanou. Když cvičí, tak jim předám to nejlepší a mohou se dostat daleko,” vysvětluje Pavel Bláha, který vystudoval Klasickou kytaru jako obor na Pražské konzervatoři. Teď hraní na klasickou kytaru vyučuje. “Když jim to jde, vezmu žáky do kavárny, kde mám koncerty. Tam si mohou vyzkoušet zahrát si před publikem. To je důležité. I na školách mívají žáci samostatná vystoupení.”
Co se na takové hodině na hudební nástroj dá naučit? Nejsou to vyhozené peníze? “Na každé hodině se snažím spolu s žákem zahrát skladbu podle momentálních potřeb žáka. Když neumí hrát vůbec, musíme začít od píky. Když umí, tak zkoušíme jednoduché skladby. A když je hodně šikovný, dávám mu těžší skladby, aby se něco naučil a nenudil se. Účelem je, aby si žák skladbu osvojil a dokázal ji zahrát. To trvá i několik týdnů, podle šikovnosti žáka. Základem je trénink,” usmívá se učitel klasické kytary.
Cvičení je nejspíš podstatné v každém oboru i koníčku. Co když ale někoho domácí cvičení nebaví? “Někdy se stane, že žák neumí pořádně noty. Tomu pak cvičení na doma dávat nemohu, protože si skladbu nezvládne přečíst. I na tom se dá zapracovat,” vysvětluje Pavel.
“Mám různé žáky. Někteří jsou velmi mladí, jiným je kolem třicet. Mému nejmladšímu žákovi je 12 let, je velmi šikovný a zároveň chodí na čelo do hudební školy. U hodně malého dítěte je maličko problém, pokud řeknu, jak to má udělat, ale on to třeba nezvládne. Je potřeba nacvičit určitou polohu prstů. Jinak to ale o věku není, spíše o tom, jak moc pilně dovede žák cvičit a zda má skutečný zájem,” vysvětluje Pavel.
