Jsou uprchlíci hrozbou? Teroristé se snaží opakovaně vystrašit evropskou populaci, říká Martin Kupka

Martin Kupka
Zobrazit fotogalerii (6)
 

Jak se dívají hejtmanští kandidáti na uprchlickou krizi? Co by dělali a mají nějaký názor na čtvrteční útoky v Nice?

Martin Kupka (ODS)

I poslední tragické události v Nice ukazují, že evropské státy nejsou schopny dobře začleňovat uprchlíky. Integrace se nedaří. Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že uprchlická krize přináší Evropě velmi vážná rizika. V našem zájmu je čelit a předcházet tomuto nebezpečí. Volám po tom, aby si Česká republika vyjednala výjimku z evropské azylové politiky, pokud její pravidla budou určovat současní představitelé bruselské politiky. Nejviditelnějším projevem jejich snahy problém řešit byly zatím bohužel nefunkční kvóty. Musíme důsledně naplňovat platná pravidla azylových řízení, přísně prověřovat každého jednotlivce, který o statut uprchlíka usiluje, a ani o kousek neustoupit.

Dalším důležitým krokem je pomoc v místě konfliktu tak, aby ti skutečně potřební pomoc dostali a nemuseli se vydávat na krajně nejistou cestu do Evropy. A za důležitý pokládám nejtvrdší možný postup proti agresorům. Na úrovni národní ODS prosazuje zpřísnění trestů pro převaděče a pro všechny, kteří obchodují s lidským neštěstím. Na mezinárodní úrovni to navíc musí znamenat ještě tvrdší postup proti Islámskému státu. Je podle mě nutné pokračovat v leteckých útocích a navíc zorganizovat i účinnou pozemní operaci. Evropa musí agresorům odpovědět co nejpřímočařeji a co nejtvrději.

Teroristé se snaží opakovaně vystrašit evropskou populaci. Nesmíme se nechat. Odpovědí na útok v Nice nemá být strach, ale aktivní obrana našich hodnot. Pokud se budeme bát vycestovat kamkoli za hranice, už tím omezujeme svou svobodu. Stejně tak nejsou řešením ještě dramatičtější bezpečnostní opatření s vážným dopadem na svobodu každého z nás.

 

Miloš Petera (ČSSD)

Středočeský kraj uspořádal v dubnu ve spolupráci se všemi složkami IZS takticko-štábní cvičení s cílem prověřit připravenost kraje na případnou migrační vlnu a její zvládnutí. Toto cvičení se konalo v areálu Krajského ředitelství Policie ČR Beroun. Středočeský kraj se na základě výsledků cvičení rozhodl zřídit na krajském úřadu operační středisko, které bude on-line propojeno s územními orgány působícími v rámci IZS. Na to poskytl ze svého rozpočtu 5,5 milionu korun.  V měsíci září  by se pak Středočeský kraj měl zúčastnit dalšího cvičení zaměřeného na migraci, které by mělo proběhnout za účasti dalších krajů.

 

Petr Tiso (TOP 09)

Uprchlická krize, které je nyní vystavena Evropa, má své příčiny, má samozřejmě svůj bezpečnostní a ekonomický rozměr. Podle mého názoru je nutné důsledně oddělit uprchlíky, kteří ze svých zemí skutečné utíkají kvůli ohrožení života, od migrantů, kteří se chtějí svézt s migrační vlnou a přicházejí do bohatých zemí z čistě ekonomických důvodů. 
Pomoci uprchlíkům v ohrožení života by měla podle mezinárodních úmluv jakákoli bezpečná země, já dodávám - nejlépe ta, která je běžencům ideově, nábožensky, kulturně blízká. Pokud menší části uprchlíků pomůžou některé evropské země, musí pak uprchlíci na oplátku jednoznačně respektovat pravidla těchto zemí a ctít jejich ideové a kulturní hodnoty. A musí být samozřejmě připraveni na návrat do své země, pokud nebezpečí, kvůli kterému utíkali, pomine.
Migranti, kteří přicházejí do Evropy jen proto, že se chtějí mít ekonomicky lépe, nebo ti, kteří mohou představovat potenciální bezpečnostní riziko, by neměli získávat azyl.

Samozřejmě nelze tuto krizi komplexně řešit z pozice kraje. Kraj musí své kroky činit v rámci celé ČR.
Krize je řešitelná z jiných úrovní, především z pozice EU. Evropa by měla vyvíjet maximální tlak na ukončení válečných konfliktů. Z dlouhodobého hlediska se jistě vyplatí významná ekonomická pomoc mimoevropským zemím, do kterých nyní masivně přicházejí uprchlíci. Dále je vhodné o rozšíření seznamu tzv. bezpečných zemí, tj. těch, ve kterých nejsou lidé ohroženi na životě, a nemají tudíž v EU možnost získat azyl, zejména jde o africké země. Samozřejmě je nezbytná i dokonalá ochrana vnějších hranic EU a mnohem kvalitnější kontrola celého migračního toku, přesná identifikace a evidence migrantů, zrychlení azylového řízení. Oddělování typu uprchlíků - tzn. odmítání ekonomických migrantů a také těch migrantů, kteří by mohli představovat bezpečnostní riziko, by mělo ideálně probíhat ještě mimo území Evropy.

 

Zdeněk Štefek (KSČM)

Rozumím občanům, pokud mají strach. Existuje jedno přirovnání: „Když vám někdo nabídne sto bonbónů, jistě si vezmete, ale když víte, že 2 z nich jsou otrávené, vezmete si?“ A migrace je totiž určitá spojitá nádoba s dalšími tématy – s válkami, terorismem i státním terorismem.

Migrační krize se musí řešit odstraněním příčin migrace, v místě vzniku a zejména na náklady toho, kdo krizi způsobil. Lví podíl na vyvolání migrační krize mají USA a jeho spojenci. Takže zjednodušeně řečeno - za každou spadlou bombu by měli odvézt jedno letadlo uprchlíků, za každý dolar pro arabská jara a barevné revoluce by měli zaplatit totéž na řešení následků.

Respektuji samozřejmě naše mezinárodní závazky a uznávám princip solidarity s lidmi, kteří skutečně pomoc potřebují a jsou ohroženi na životě (tedy ne ekonomičtí uprchlíci). Ale každý takový člověk musí zároveň respektovat naše zákony, naše pravidla, naši kulturu. A rozhodně by neměl mít větší práva než naši občané, z nichž mnoho je také třeba v nouzi...

Pro EU ale nyní platí jednoznačně princip ochrany vnějších hranic a bezpečí uvnitř, jednotný a plně funkční systém evidence uchazečů o azyl a rozhodně žádné přerozdělování uprchlíků na základě kvót.

 

František Kopřiva (Piráti)
K uprchlické krizi se musí přistupovat racionálně. Za největší nebezpečí považuji radikalizaci části společnosti a vzestup nejrůznějších politických populistických hnutí. Uprchlická krize není problém ani tak sama o sobě, spíše katalyzuje již stávající problémy a prohlubuje je (vznik ghet, Evropa se musí k této krizi postavit čelem a zajistit těm, co to potřebují, důstojný azyl. Zároveň by Evropa měla pomáhat řešit problémy v místě jejich příčin. Můj osobní názor je, že EU by se měla více sjednotit (společná zahraniční politika, společné ambasády, společná armáda), aby mohla takovéto krize efektivněji řešit.