Vypravuji se do lesa, jsem trochu skeptická. Zdá se, že je poněkud sucho. Ačkoli v neděli pršelo, nezdá se, že by to v přírodě bylo vidět. Vcházím do lesa a hned po pár metrech nacházím hejno suchohřibů.
O kousek dál vidím lišky, procházím lesem na louku, kde v trávě sedí rodinka křemenáčů a velký strejda kovář, který hlídá palouk. Začínám mít radost, vypadá to, že opravdu rostou! Za hodinku mám plný košík a vracím se spokojeně domů.
Když tu, co to nevidím, kříšti! Tyto houby z rodiny hřibovitých není radno sbírat, jsou poměrně jedovatí. Díky podobným, tedy hřibovitým houbám, letos došlo k první otravě. A tak pozor. Mají světlou hlavu a výrazně žluté „maso“. V žádném případě neochutnávat! To dělá řada houbařů už v lese, především pokud si nejsou jisti, zda náhodou nesebrali hořčáka, teda hřiba žlučníka.
Kdo ví, co bude dál. Počasí ohlásilo tropy, a tak je velká pravděpodobnost, že houby růst přestanou. Další, kdo má vliv na růst hub, je měsíc. Pokud ustupuje, což se děje právě nyní, houby přestávají růst. Alespoň to říkala naše babička.
