"Každá škola má ze zákona povinnost se výrazně nadaným dětem individuálně věnovat. Pokaždé se to děje jinými metodami, ale je mnoho způsobů. Poznat na prvním stupni nadaného žáčka je však velmi obtížné,“ říká Petra Kobrová, pedagožka věnující se problematice nadaných dětí.
Rozpoznat nadaného žáka může být složité. V současné době se jim navíc nevěnuje tolik pozornosti, řeší se hlavně otázky kolem inkluze žáků tělesně handicapovaných a se specifickými vadami. "Děti s vysokým IQ a výjimečnými vlohami či dokonce genialitou jsou paradoxně ve škole nespokojené. Nudí se, pracují pod výkon, protože nemají motivaci. Pak je opravdu těžké u takového dítěte mimořádný talent rozpoznat,“ dodává Petra Kobrová.
S výjimečně nadaným dítětem přijdou často rodiče
Zavádějící může být takzvaná akcelerace, se kterou přicházejí rodiče, když je dětem kolem pěti let. Jedná se většinou jen o zrychlení neuropsychologického vývoje v určité oblasti. Dítě například od pěti let čte, ale ve druhé a třetí třídě už zůstávají jeho čtenářské dovednosti na úrovni vrstevníků. Takové děti určitě bývají úspěšné a mají výborný prospěch, ne vždy jsou však mimořádně nadané.
Talentovaní žáci se přesto nejčastěji projevují právě bohatou slovní zásobou, brzkým čtením a snadným počítáním. Při jakékoliv známce abnormality dítěte je dobré absolvovat psychologické vyšetření, které určí, zda se jedná o specifické vady učení, nebo o nadání. Časté jsou i případy takzvané dvojí vyměřenosti. U dítěte se projevuje obojí, talent i specifická porucha učení.
Problému zanedbaných talentů se začal věnovat Nadační fond Qiido, který má za cíl identifikovat na českých školách mimořádně inteligenčně nadané děti a zprostředkovat jejich talentu systematický rozvoj. „Pokud potenciál těchto dětí včas neodhalíme, přijdeme o významné intelektuální bohatství," říká Miriam Janyšková, zakladatelka fondu Qiido.
Jak s talenty zacházet, víme, jak je ale poznat
V České republice je podle průzkumu nadačního fondu více než dvě stě tisíc dětí s IQ vyšším než 115 a padesát dva tisíc dětí s IQ vyšším než 130 ve věku 5 až 18 let. Přesto jen každá pátá základní škola má na prvním stupni alespoň jednoho odborně identifikovaného mimořádně intelektově nadaného žáka.
„V současné době máme na prvním stupni jednoho prvňáčka, který má posudek Mimořádně talentovaného dítěte z Pedagogicko-psychologické poradny. Vyšší inteligenci má v oblasti jazykových i matematických schopností. S rodiči jsou ve škole domluveny krátké konzultace jednou či dvakrát za měsíc, kde posuzujeme vhodnost individuálního přístupu, tak aby mu byl šitý na míru,“ uvádí ještě Petra Kobrová.
Pedagogové se snaží nadané žáky rozpoznat, ale chybí jim odborné zkušenosti, i to vyplývá z výzkumu Nadačního fondu Qiido. Fond se na komplexní a systematické rozvíjení vědomostí a sociálně-emočních dovedností dětí, které myslí jinak, zaměřuje už od roku 2014. Nyní je jeho hlavním cílem, aby se dařilo takové žáky na školách hlavně rozpoznat. Nejčastějšími oblastmi, kde školáci projevují nadání, jsou logicko-matematická, jazykově-verbální, přírodovědná a vizuálně-prostorová.
To, jak s talenty dál pracovat, je mezi pedagogy obecně celkem známo. Existují školení, odborné materiály a podobně. Dětem starším jedenácti let se doporučují gymnázia a odborné školy, kde mohou svůj talent lépe rozvíjet. Vhodně je děti zapsat do Mensy, organizace pro lidi s vyšším IQ, která pravidelně testuje i děti a mládež po celé České republice. Nabízí mnoho zajímavých mimoškolních aktivit, soutěží a setkání.
