Komu na Berounsku rozdáte spodky a komu esa

 

Už o víkendu můžeme opět svým hlasem pomoci určit směr, kterým se bude ubírat naše země a politika nejen ve středu Čech. Bude složení Senátu připomínat složení parlamentu? Uchová si ČSSD většinu a kolik křesel si přičte Hnutí ANO?

Senátní volby se konají společně s krajskými 7. a 8. října. Pokud výsledky senátních voleb neurčí jasného vítěze s 50 procenty hlasů v daném obvodu, bude se další týden konat druhé kolo, do kterého postupují jen dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Obmění se třetina senátorů.

Obvod číslo 16 - Beroun - zahrnuje část okresu Beroun, ohraničenou na západě obcemi Hudlice, Svatá, Hředle, Točník, Žebrák, Tlustice, Hořovice, Podluhy, částí okresu Praha-západ, ohraničenou na severu obcemi Číčovice, Tuchoměřice, na jihu obcemi Řevnice, Dobřichovice, Černolice, Jíloviště, Klínec, Měchenice, Březová-Oleško, Okrouhlo, a na východě obcemi Zvole, Ohrobec, Dolní Břežany, Zlatníky-Hodkovice, Vestec.

Aby si strany vládnoucí koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL udržely většinu, potřebují získat nebo obhájit alespoň 6 z 27 volených mandátů. Zatímco ČSSD obhajuje z 35 křesel celkem 11 mandátů a KDU-ČSL 2 mandáty z 11 křesel, Hnutí ANO nyní disponuje pouhými 4 mandáty a žádný post neobhajuje. O kolik posílí ANO a kolik ztratí ODS obhajující 8 křesel (na Berounsku je to Jiří Oberfalzer z ODS) a kolik získají malé subjekty?

To všechno můžete rozhodnout vy, když přijdete k volbám.

Volebí účast byla úplně nejhorší minulé volby, v roce 2014. Během prvního kola se dostavilo 38,62 procent voličů a v druhém kole to bylo ještě tristnější, kdy další půlka zůstala doma a svůj hlas přišlo přerozdělit jen 16,69 procent.

 

Berounsko je ve své volbě konzervativní

 

První senátor Berounska Jiří Rückl (ODA, později Čtyřkoalice).

Prvním senátorem Berounska se stal roku 1996 Jiří Rückl (ODA, později Čtyřkoalice). V roce 1998 si bývalý vlastník nižborské sklárny Rückl Crystal svůj post obhájil, když zvítězil nad Milanem Knížákem (ODS). Ve volbách 2004 již Jiří Rückl nekandidoval z rodinných a podnikatelských důvodů. V Senátu se věnoval činnosti ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, v současné kampani podporuje nezávislého kandidáta Jana Holáska. Vyzdvihuje zejména jeho profesi: “Právníků je v Senátu málo,” píše v referenci svému favoritovi.

Současný senátor za Berounsko Jiří Oberfalzer (ODS)

Současným senátorem je od roku 2004 občanský demokrat Jiří Oberfalzer. Zvítězil tehdy nad Tomášem Jedličkou z KDU-ČSL v době, kdy ODS získala k 26 křeslům dalších 9. Tento svůj post o šest let později obhájil v duelu s Věrou Kovářovou z Chýně (nestraník s podporou TOP 09 a STAN), přestože ODS již přestávala být v kurzu a počet mandátů ODS se snížil o 10. Tento víkend nebude pro ODS vůbec lehký, obhajuje 8 ze 14 mandátů. Nicméně Jiří Oberfalzer má stále poměrně velké šance na znovuzvolení .

 

Osm kandidátů do Senátu

Ve volbách 2016 se do Senátu za obvod Beroun o senátorské křeslo uchází osm kandidátů, tedy o dva více než před šesti lety.

Kandidát z Králova Dvora Jiří Oberfalzer (ODS) se pokusí obhájit své křeslo již potřetí. Bojovat bude například s tváří Hnutí ANO, bývalým starostou Všeradic Bohumilem Stibalem. Krajský radní a zároveň starosta Hořovic Jiří Peřina kandiduje za ČSSD. Jako nestraník jde do voleb s podporou zelených, lidovců i pirátů právník Jan Holásek z Dobřichovic. Ze stejného města je i další kandidát, sociolog a člen protiislámského hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017 Petr Hampl. TOP 09 vyslala letos ortopeda a přednostu kliniky Tomáše Trče. Jeho volbu podporují i Starostové a nezávislí. Za komunisty se o senátorské křeslo pokusí politický nováček, ředitel společnosti pro úklid a údržbu, Miroslav Matyáš z Libčic nad Vltavou. Druhou extremistickou stranou je Hnutí občanů za kraje (HOZK), které sází na ekonoma a novináře Jiřího Hroníka.

 

Pro zajímavost, možná by své hlasy na Berounsku získal i režisér Václav Chaloupka se svými večerníčkovými medvědy, ten však kandiduje v Plzni za Občany patrioty. Do politiky vstoupil jako zastupitel tohoto města.

Funkce Senátu: Horní komora parlamentu slouží jako ústavní pojistka. Má 81 členů, mandát senátora trvá šest let a každé dva roky je z jedné třetiny obnovován. Platí věkové omezení 40 let. Senát sám nemůže být rozpuštěn a v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přejímá nezbytná opatření místo ní. Hlavním posláním Senátu je činnost zákonodárná. Senát projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou, které může schválit, zamítnout či vrátit dolní parlamentní komoře s pozměňovacími návrhy. Má tedy důležitou kontrolní funkci. Senát jde sice přehlasovat většinou v parlamentu, ale naopak Ústavní a volební zákony není možné bez výslovného souhlasu Senátu přijmout. Senát sám může navrhovat zákony. Jeho funkce je i mezinárodní, vyjadřuje se například k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům.