Rakovina krve je velmi zhoubná, teď ale mají lidé s touto diagnózou novou naději. Čeští odborníci jsou na stopě novým lékům. Zjistili totiž, jak na ně lze zaměřit specifickou léčbu. Na vývoji léků spolupracovalo vestecké centrum BIOCEV, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a 1. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
"Spolupráce týmů 1. LF UK je významná, protože umožnila propojit týmy s rozličnou expertizou, což aktuálně vede i ke vzniku dalších prací, které rozšiřují spektrum naší činnosti i na jiná hematologická onemocnění. Pokud dojde k propojení medicínských projektů VFN 1. LF UK s BIOCEV například s Českým centrem pro fenogenomiku, bude možné studovat vývoj lymfomů izolovaných z pacientů ve zvířecím modelu a využít tyto zkušenosti k testování nových léčebných možností,“ říká doc. Pavel Klener, který se zabývá základním výzkumem patogeneze MCL a patří mezi významné klinické hematology kliniky profesora Trněného zaměřující se na pacienty s lymfomy.
Co je to MCL? A jak vlastně vzniká rakovina krve?
Na počátku jsou takzvané lymgomy, nádorová onemocnění vznikající z buněk mízních uzlin, takzvaných lymfocytů. Lymfomy můžeme rozdělit na dvě skupiny, jednak Hodgkinské lymfomy a Nehodgkinské lymfomy (NHL). Ty druhé jmenované NHL jsou společně s chronickou lymfatickou leukémií (CLL) nejčastějšími nádorovými nemocemi, které vychází z bílých krvinek.
Co se tedy českým vědcům podařilo? Zabývali se právě studiem agresivního typu NHL, což je lymfom z plášťových buněk (MCL), který patří mezi třetí nejčastější typy NHL. Typicky tento typ lymfomu postihuje muže než ženy. Když je někdo nemocný právě s typem lymfomu MCL, tak má člověk rozsáhle zduřené lymfatické uzliny a také lymfomové buňky v kostní dřeni a krvi. I přes lékařské pokroky je MCL považované za nevyléčitelné onemocnění.
Nic není nevyléčitelné. Jen se musíme naučit, jak nádor postupuje
"Vývoj léčiv naráží na základní problém, kterým je naše nedostatečné porozumění nádorově specifickým mechanizmům. To znamená, že potřebujeme zjistit, jaké procesy lze v lidském těle léčbou utlumit tak, aby došlo k omezení rozvoje lymfomu, zatímco zdravé tkáně by nebyly léčbou poškozeny,“ říká profesor Tomáš Stopka, klinický hematolog a zároveň vedoucí laboratoře StopkaLab ve vědeckém centru BIOCEV.
"Lidská buňka má možnost v různých tkáních produkovat asi třicet tisíc rozličných bílkovin. Nám se podařilo určit a popsat šest z nich, jež mají vysokou aktivitu ve specifickém podtypu lymfomu. Výzkum právě takových jevů vede k vývoji léků, které mohou určitý podtyp lymfomu specificky odstranit," doplňuje profesor.
