Syndrom podvodníka, zasloužíte si opravdu svou pozici nebo jste tam náhodou?

Jako podvodník se často cítí i lidé, kteří dělají velmi zodpovědnou práci.
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Život se syndromem podvodníka je těžký. Zvláštní je, že se může týkat i lidí, kteří si všechno zasloužili jako nikdo jiný. A samozřejmě i těch, kteří méně. Koho trápí tento syndrom nejvíce? Možná budete překvapeni. A jak to máte vy, zasloužili jste si všechno, co máte?

Syndrom podvodníka vám pořádně zkomplikuje život. Na každý úkol se připravujete velmi pečlivě, protože co kdyby někdo poznal, že nejste ti, za koho se vydáváte...?

Jak se tento syndrom projevuje

Lidé trpící syndromem podvodníka přičítají původ svého úspěchu štěstí nebo enormní snaze. Nepřipustí si, že by úspěch mohl být výsledkem jejich schopností a kompetencí. Mají strach z budoucnosti, protože nevěří, že by se úspěch mohl opakovat. Cítí se jako podvodníci. Podvodnický syndrom vás ale nemusí přepadnout jen na vrcholné pozici. Můžete ho zažít dokonce i jako studenti, kteří se dostanou na výbornou školu. Můžete mít pocit, že mezi chytré lidi nepatříte. Syndrom se nevyhýbá ani doktorům, psychologům, univerzitním profesorům nebo právníkům.

Někdy může být těžké rozlišit mezi nízkým sebevědomím a syndromem podvodníka. Nízké sebevědomí se však většinou projevuje ve všech oblastech života, ale syndrom podvodníka jen v pracovní kariéře.

Jaká jsou rizika?

Kromě toho, že jako podvodník máte tendenci se přehnaně připravovat, protože jinak byste to nezvádli, je tady ještě jedno riziko. Jako podvodník se budete soustředit na zamaskování své neschopnosti a přestanete se nějak rozvíjet a pracovat na sobě. Navíc nebudete zdravě riskovat, ale raději budete vždy hrát "na jistotu", což je v mnoha odvětvích spíše na škodu.

Jak se dostat ze hry?

V každém případě není žádná ostuda vyhledat psychologa, protože jde o věc, která vám ničí život i sebevědomí. Pokud se k tomuto kroku neodhodláte, měli byste se zamyslet, proč právě vás trápí tyto pocity? Kořeny můžete najít v dětství, ale i v pozdějším životě. Paradoxně docela dobře funguje, když se podvodník přizná. Možná tak zjistíte, že v tomto pocitu nejste zdaleka sami. Pokud o těchto svých pocitech nikomu nemůžete říct a nejste schponí se nějak "přiznat", je vhodné zamyslet se nad tím, co byste mohli udělat vy sami, abyste se přestali jako podvodník cítit. Jestliže máte pocit, že jste například zkoušky na vysokou zvládli jen omylem, neváhejte. Prostě se na ně naučte a udělejte si je doma, možná budete překvapení, jak dobří vlastně doopravdy jste!