Cukr je přežitek. Sladidlem budoucnosti je sladká tráva

Stévie - sladidlo budoucnosti
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Zaplavuje trh a je jí všude plno. To je ale jen začátek, protože boom stévie je vlastně stále na absolutním startu. Kde se ale vlastně vzala a jak dlouho tu bude? To jsou otázky, na které jsme hledali odpovědi.

Stévie je momentálně ve fázi, kdy si na ni zvyká stále více lidí. Vidět je hojně v supermarketech a její existenci si také uvědomíte, když si přečtete příbalový leták vybraných inovativních doplňků stravy. Její boom je přitom stále na začátku.

Dokonce se dá předpokládat, že stévie velmi brzy nahradí veškerá umělá sladidla, která jsou zdravotně velmi riziková a v posledních letech se zdá, že mají i neurotické účinky. 

Co vlastně stévie je?

Pojďme pěkně od začátku. Stévie sladká je bíle kvetoucí světlomilná rostlina. Původní oblast jejího výskytu jsou tropické nebo subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky. Používala se v této oblasti i jako léčivo. Momentálně je ale využívána primárně jako náhražka cukru, tudíž jako sladidlo. 

Jaké má vlastnosti?

Narozdíl od cukru je téměř absolutně bez kalorií, navíc nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je také velmi vhodná pro diabetiky. V listopadu roku 2011 ji EU schválila jako přídatnou látku do potravin, které mají označení E960. Očekává se samozřejmě, že podobné rozhodnutí bude mít kardinální dopad na trh s cukrem a sladidly. 

Pomalý expand do Evropy

Stévii začali používat v japonské firmě Morita Kagaku Kogyo Co. jako náhražku cukru v nápojích a také obecně v potravinářském průmyslu. Nyní má stévie 40% podíl na japonském trhu v rámci umělých sladidel a pozvolným tempem se dostává i do Evropy. Inspirací nám může být především jižní Evropa, kde se můžeme setkat s Colou v zeleném obalu slazenou stévií. 

Jak se pěstuje

Stévie je na pěstování absolutně nenáročná. Obecně dorůstá do výšky až 40 centimetrů a může se pochlubit zelenými lístky. Zimu v naší krajině by nepřežila, proto je dobré rostlinu přenést do místnosti, kde nemrzne a kde bude schopna přežít i při poměrně nízké teplotě. Lépe se jí žije v lehčích půdách, zalévat by se měla vždy "horem", aby se nestalo, že se přemokří. 

Nutností je slunné stanoviště, ne však přímé jižní slunce za oknem, a také dostatečná zálivka. Lze ji dokonce pěstovat v pohodě jako hrnkovou rostlinu v pokoji, a to po celý rok. Na jaře ji pak můžeme romnožit tím, že rozdělíme jednotlivé trsy. 

Sehnat ji může být problém

Pokud očekáváte, že přijdete do klasického květinářství a vyžádáte si rostlinku, pak budete nejspíše zklámáni. Většina z nich něco podobného v nabíce nemá. Musíte navštívit specializované obchody, v lepším případě je pak volbou internetové zahradnictví. 

K dostání je ovšem i ve formě bílého prášku, pilulek na slazení nápojů nebo i čistého a neupraveného extraktu zelené barvy. V každém případě je určitě velmi dobře, že se lidstvu opět podařilo najít zdravou verzi sladkého opojení.

Stévie totiž na rozdíl od tzv. bílého jedu může jen a jen pomoci. Nezkazí se vám z ní zuby, nebudete po ní tloustnout jako o závod. Spíš naopak. Když s ní budete sladit, uděláte i něco pro sebe a třeba i pro okolí, které se tím může inspirovat.

Musíme jen doufat, že expanze do Evropy bude pokračovat a lidstvo si uvědomí, že do svého těla mohou dostat potřebný cukr i jiným způsobem než tím, na který si v posledních letech navyklo. Chce to jen chtít a připustit si, že bílý cukr je opravdu škodlivý.

Klíčová slova: