Srážka se zvířetem není nic neobvyklého. Podobné nehody se stávají pozdě večer a hlavně pak brzo ráno, kdy si zvěř chodí pro potravu. Zejména v jarních týdnech jsou tyto bouračky druhou nejčastější příčinou ze všech, které se na našich silnicích stanou. Bohužel to nikdy není nic, co by se dalo jen tak přejít a pokračovat v cestě.
Myslivec rozhodl jasně
Když hasiči ze Sedlčan dojeli na místo střetu tahače Scania se srncem mezi obcemi Krásná Hora a Krašovice v okrese Příbram, nestačili se divit. "Zvíře prorazilo čelní sklo a skončilo zraněné uvnitř kabiny. Řidič soupravu okamžitě zastavil a opustil kabinu z obav o vlastní bezpečnost," potvrdil mluvčí hasičů Jaroslav Gabriel.
Zatímco muž utrpěl jen lehká zranění a ošetřen byl na místě, zvíře dopadlo mnohem hůř. Přivolaný myslivec ho byl totiž nucen utratit. Až poté mohli hasiči srnce z kabiny bezpečně vyndat.
Při podobných nehodách je vždy nejdůležitější moment rozhodnutí, ta nepatrná chvilka, která určí další scénář "případu". Je totiž zásadní otázka, zda zvíře v nebezpečné situaci opravdu nekompromisně "srazit", nebo se spíš pokoušet o nějaký odvážný, většinou i dost nebezpečný manévr.
Může se totiž snadno stát, že sice možná hrdinně zachráníte život čtyřnohému obyvateli lesa, ale sami skončíte v lepším případě s rozbitým autem, pár modřinami a boulí na hlavě. V hustším provozu samozřejmě hrozí i čelní srážka s protijedoucím autem, což nemůže značit nic dobrého.
Co dělat, když už ke srážce se zvěří dojde?
- vystoupit z auta a podívat se na rozsah způsobených škod, hlavně je třeba zkontrolovat funkčnost a pojízdnost auta a také se samozřejmě přesvědčit o zdravotním stavu zvířete
- zavolat policii, která v případě, že jde o divokou zvěř, sama informuje myslivce
- pokud máte havarijní pojištění nebo povinné ručení, jehož součástí je pojištění střetu se zvěří, musíte vše zdokumentovat (popsat a nafotit) a poté do pojišťovny zavolat
Pokud srazíte "jen" domácí zvíře a je doložitelný vlastník, máte napůl vyhráno. V každém případě je pro vás vše jednodušší. Když srazíte například psa, za škodu je zodpovědný jeho majitel. U divoké zvěře jde však o takzvané "národní bohatství" a oficiální majitel neexistuje.
Zvíře se zároveň stává majetkem místního mysliveckého sdružení, takže naložit divočáka, srnu, zajíce a podobně do kufru k večerní hostině je nezákonné. Navíc nemůžete tušit, jestli netrpí nějakou nemocí nebo se najednou nezačne chovat agresivně.
