Tato rostlina, která má latinský název ononis spinosa, je skvělá léčitelka močového ústrojí a ledvin, dokáže také detoxikovat a výrazně usnadňuje vykašlávání. Jehlice je víceletý polokeř s dlouhými ostny na větvích.
Jehlice při růstu dosahuje do výšky až půl metru. Rostlina má rozvětený, dřevnatý kořen sahající do hloubky až půl metru. Pokud se zaměříme na dolní listy, tak zjistíme, že jsou trojčetné, vrchní pak nedělené, eliptické a jemně pilovité. Květy jsou pak růžové a velké asi 2,5 cm.
Římané a Řekové používali jehlici stejně jako dnes, navíc však využívali jejích léčivých schopností i při bolestech zubů. Velmi často byla nazývána jako magická bylina a využívala se při různých čarodějnických obřadech.
Stanoviště a rozšíření rostliny
Pokud bychom chtěli jehlici najít, pak to zkoušejme především na suchých loukách, pastvinách, křovinatých stráních a svazích. Důležitá je také půda, jelikož rostlina preferuje těžký minerální až zasolený povrch.
U nás roste především v teplých oblastech, a to poměrně hojně, ve vyšších polohách ovšem v drtivé většině chybí. Pokud se podíváme na rošíření v celé Evropě, tak zjistíme, že se hojně vyskytuje ve Velké Británii, na východě pak na Ukrajině. Zavlečena ovšem byla i do Severní Ameriky.
Léčivé účinky
Rostlinnou drogou je kořen, který se přednostně dobývá primárně na podzim, případně zkraje jara. Suší se pak ve stínu, případně za umělého sušení při teplotách do 50 °C.
Jehlice trnitá je polokeř z čeledi bobovitých. Jejím plodem je vejčitý lusk, který obsahuje semena.
Obsahuje isoflavonové a tryterpenoudní glykosidy. Droga obecně velmi podporuje vylučování kyseliny močové, takže je vynikající zbraní proti zadržování vody v organismu nebo při zánětech ledvin či močových cest. Velmi příznivě působí i při léčbě revmatismu a dny, má vliv i na látkovou výměnu a také na činnost žláz s vnitřní sekrecí.
Podává se hlavně ve formě nálevu, který se připravuje ze 7 g rostliny na půl litru vody. S ohledem na to, že jehlice vyplavuje z těla v hojné míře minerály, neměli bychom to s jejím požíváním přehánět. Doporučuje se maximálně 5-6 dní v týdnu a při delší léčbě je rozumné po třech týdnech udělat alespoň týden dlouhou přestávku.
Recepty z babího hněvu
Močopudná směs
K její přípravě využijeme 1 kořen jehlice, trochu fenyklu a kořen jalovce a lékořice. Dvě lžičky této směsi povaříme ve 250 ml vody a následně louhujeme po dobu minimálně 15 minut. Pak už jen stačí přecedit a pít jeden až dva šálky denně.
Čaj z jehlice
Dvě lžičky suchého drceného kořene povaříme asi 10 minut ve 250 ml vody. Následně louhujeme alespoň 15 minut, přecedíme a pro lepší chuť osladíme medem. Popíjíme jeden šálek ráno a další večer.
Chladný čaj se pak velmi dobře aplikuje na choroby močového měchýře nebo při močových kamenech či revmatismu. Teplý čaj je vynikající na odkašlávání.
Jehlici si můžete vypěstovat i doma. Její semena lze poměrně lehce sehnat na internetu, případně lze jehlici pěstovat dělením starých trsů. Prakticky nepotřebujete nic víc než hlubokou půdu. Výhodné jsou mírně písčité půdy, kde kořen roste mnohem rychleji. Připravte se ale na to, že sběr probíhá až na podzim třetího roku.
