Švestky nejen jako chuťovka, ale také jako lék. Ochrání i vaše srdce a cévy

Švestka není jen pořádná chuťovka
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Zná je každý a neexistuje snad nikdo, kdo by je někdy neochutnal. Oblíbené švestky už začínají pomalu dozrávat a začíná jejich sezona. Znáte ale kromě jejich chuti i zdravotní benefity?

Slivoň švestka nebo švestka domácí je známý strom, který se řadí do rodu slivoň a čeledi růžovitých. Plodem slivoně je švestka, které se u nás někdy také přezdívá slíva. Jedná se o peckovici modré až fialové barvy, která má mírně nasládlou chuť. 

Znáte všechny druhy švestek?

  • Pravé švestky - zašpičatělé modré
  • Slívy - kulovité modré
  • Mirabelky - zlatožluté a velké asi jako třešně
  • Renklódy - kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé

Plody se konzumují syrové, konzervované mražením nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi ovocné knedlíky, buchty i koláče, suší se nebo se z nich také po zkvašení dá prostřednictvím destilace vyrobit slivovice.

V rámci střední Evropy má pěstování švestky domácí, stromovité dřeviny nižšího vzrůstu, poměrně dlouholetou tradici. Švestka bývá součástí ovocných sadů. Snadno se množí vegetativně, a to výmladky. Je spíše teplomilná a daří se jí v mírném podnebí.

Je také známé, že existuje spousta druhů šlechtěných forem domácí švestky, většinou se jedná o odrůdy krajového významu. Mezi ně patří i šlapanická švestka. 

Slivoň domácí je pěstována v sadech a zahradách po celé ČR. V teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 - 500 m, s ročními srážkami okolo 500 - 700 mm ročně a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách plodí suverénně nejvíce.

Švestka ale velmi špatně snáší jarní mrazy, naopak zimní mrazy jí tolik nevadí. Na křovinatých svazích, v okolí sadů a v příkopech často zplaňují. Plané rostliny nedosahují příliš vysokého věku, k nalezení jsou obecně jako zbytky kultury primárně v pohraničí. Nejlepší švestky na našem území jsou pěstovány nejspíš na jižní Moravě a také v Železných horách. Život jim nejvíce ztěžují virové choroby, hlavně šarka, která je velmi rozšířená. 

Skvělá chuť, ale i léčivé působení

Je pravdou, že z vitamínů obsahují švestky pouze vitamín E, nicméně látek prospěšných zdraví je v nich daleko více. Obsahují totiž velkou spoustu minerálů - vápník, horčík, fosfor a draslík. Dále jsou také bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny.

Tyto plody jsou vynikajícím lékem na revmatismus, dnu, onemocnění jater, ledvin a také samotného krevního oběhu. Pomáhají též chránit srdce a cévy, snižují navíc i hladinu cholesterolu v krvi. Velmi účinné jsou také během střevních problémů a zácpě.

Bolí vás klouby? Pak jezte švestky. Jsou totiž vynikajícím pomocníkem proti dně, jako skvělý prostředek odbourávající a vyplavující především močovinu, která je vlastně hlavní příčinou této nemoci. 

Pokud máte po ruce čerstvé švestky, pak se doporučuje před hlavním jídlem zkonzumovat 1-2 plody nebo vypít rovné dvě skleničky šťávy. Jinak se dají samozřejmě využít i švestky sušené, které se nechávají přes noc namočené ve vodě. 

Sušené pecky zahřejí

Jsou totiž vynikající náplní k výrobě zahřívacích polštářků. Ty si můžeme jednoduše vyrobit tak, že dobře vysušené pecky naplníme do bavlněného nebo lněného povlaku a zašijeme. Když si pak potřebujeme nahřát nějakou část těla, stačí následně polštářek vložit na chvilku do rozehřáté trouby a můžeme ho využít. Je vynikající zejména při břišních kolikách u miminek. 

Švestky se dají také efektivně využít během hubnutí. Jejich přítomná vláknina zbavuje naše tělo nadměrného množství tuku, takže přirozeně přispívá ke ztrátám na váze. Švestky a hubnutí jdou k sobě také díky obsahu pektinů, které vás zasytí a zpomalují vstřebávání cukrů, a tím i jejich přeměnu v podkožní tuk. Proto si můžete během následující sezony beze strachu o svoji váhu vychutnat i velké množství tohoto ovoce.