Chcete recept na dokonalý chaos? V Mělníku by to mohli vyučovat

Takto by mělo náměstí vypadat podle jedné studie, podívejte se na další fotky ve fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (8)
 

Smíchejte tak trochu ošklivou budovu na historickém náměstí, zmatené zastupitele, kteří nejspíš neumí počítat, přihoďte různé názory obyvatel, počkejte 30 let a nasypte špetku neznámého investora. Míchejte po směru rozpočtu města. To je, nikoliv tajný, recept na zmatenou situaci kolem referenda v Mělníku.

Zvláštní, na rychlo dojednané referendum na poslední chvíli, nebude. To je další obrat kolem mělnické Ameriky. Připomíná to tak trochu komix. Jenomže tohle je realita, která místním už příliš humorná nepřijde. Více než třicet let se řeší, co s budovou z 80. let minulého století, která zatím vesele chátrá. Nikdo se neobtěžuje s opravami, ale když začne být řeč o jejím bourání, je to jako píchnout do vosího hnízda.

Najednou se na scéně objeví tajemný investor, o kterém město nechce mluvit. Prý proto, aby si vše nerozmyslel a nevzal nohy na ramena. Nejspíš to tedy bude firma s hodně plachým majitelem. Oboje pravděpodobně virtuální. Ale pojďme dále. Město se následně rozhodne, že vlastně bude dobrý nápad zeptat se všech obyvatel a nechat je rozhodnout v referendu, co s Amerikou udělat.

Pro někoho super, pro někoho zbabělost a důkaz, že radnice neví, co dělá. Ale budiž. Jenže nakonec se referendum zruší, protože by prý stálo půl milionu a to je zkrátka moc. Což předtím nikdo nemohl vědět, protože mělnické referendum by bylo první na světě, že? Navíc v kontextu s tím, že případná demolice by vyšla na deset milionů, není zmíněná částka zase taková "raketa". Nebo se třeba město už dohodlo s investorem (pokud vážně existuje) a názor lidu se nějak nehodí do investiční kalkulace?

Proč nebude referendum?

Hlavní problém je údajně v komplikované organizaci a vysokých nákladech. Zastupitelé zkrátka, někdy mezi řešením kauzy s opilým řidičem starostou Mikešem, projednali situaci kolem Ameriky a nakonec se tedy slavnostně rozhodli, že se obyvatel na nic ptát nebudou.

"Bylo by velmi složité sehnat další komisi, který by byla složená z Mělničanů a zasedala by ve stejném termínu, v jakém jsou podzimní volby," vysvětluje starosta Ctirad Mikeš. a zmiňuje i ony vysoké náklady, které teď zřejmě fungují jako zaklínadlo, aby se nic nemuselo dělat. 

K tomu, aby bylo referendum vůbec k něčemu, by muselo hlasovat alespoň 35 % všech voličů. Pro schválení jedné z variant by musela hlasovat minimálně jedna čtvrtina všech hlasů. Jenže je to opravdu nepřekonatelná hranice v tak citlivé věci, která evidentně trápí všechny?  

Prý je tam další úskalí

Ovšem místostarosta Petr Volf vidí v referendu ještě jeden problém. "Byla by nutná kalkulace nákladů jednotlivých variant. Tu ale nejsme schopni přesně vyčíslit."  Co tedy s Amerikou bude? Rozhodnutí zůstane v rukou zastupitelů, kteří budou hlasovat na zářijovém zasedání o podobě celého náměstí.

Nechat rozhodnout naše volené zástupce možná vůbec není špatné, ostatně právě oni nesou plnou zodpovědnost. Jenže proč ta komedie kolem? Proč město vůbec referendum vyhlašovalo, když na něj údajně nemá? Je to celé z nevědomosti nebo se vážně objevil tajemný investor, které má celou radnici v hrsti? Nebylo by to poprvé ani naposledy.