Na houby s mobilem: Jak promění aplikace houbaření?

Využívá neuronových sítí k učení se
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Houbaření tak, jak ho známe, stojí před velkou změnou. Hříbek stačí vyfotit a už víte, o jaký druh se jedná. I když, toho zná skoro každý. Ale co jiné houby, začnou se sbírat ve velkém a budou Češi hojně vyrážet do lesa s mobilem? Zeptali jsme se mykologa.

O sběru hub se u nás hovoří jako o českém národním sportu. Nejspíše nás však čeká opravdová revoluce. Jestli je to dobře, nebo špatně, si však už musí každý rozmyslet sám. 

Aplikace na houby není vůbec na houby! 

Koupíte ji běžně přes Google Play a kromě klasického atlasu asi 210 hub, které u nás rostou, s jejich podrobným popisem dostanete i ukázku kvalitních fotografií. Hodně může při určování pomoci i klíč k určování druhů podle viditelných znaků. Většina těchto funkcí už byla dostupná na jiných aplikacích, Aplikace na houby je však speciální. Umí totiž optické rozpoznávání hub, což je novinka. Zatím jde spíše o experiment, ale i ten funguje. 

Jak na to?

Appka je zatím zdarma a k dispozici je na platformě Android v češtině a anglickém jazyce. 

Houbař zkrátka zabere kamerou houbu a aplikace pomocí neuronové sítě hledá, o který druh hub by mohlo jít. Výhodou je, že appka běží i offline, takže nemusíte chodit jen tam, kde je signál. 

"Rozhodně nedoporučujeme se na výsledky stoprocentně spoléhat, je to jen zajímavá a užitečná pomůcka pro houbaře," vysvětluje jeden z tvůrců Vojtěch Kučera.

Příjemné je, že sběrače hub nenutí k bezhlavému poslouchání, ale nutí je uvažovat. Dokonce i při rozeznávání pracuje s procenty a nabízí i další možnosti, co by to mohlo být. Systém je schopný učení na nových fotografiích, a proto se budou procenta pravděpodobnosti správného odhadu pořád více zvyšovat. 

Jak moc se tím změní naše houbaření?

"Není vůbec na místě předpokládat, že si lidé na houby mobil neberou. Naopak jde o úplně běžnou věc. Tato doba nás nutí být neustále na drátě, protože co kdyby někdo něco potřeboval," myslí si mykolog Jaroslav Kryvý. "Na druhou stranu, mít mobil z bezpečnostních důvodů je určitě dobré. Můžete spadnout a zlomit si nohu nebo třeba zabloudit v neznámém terénu. Starší ročníky mohou potkat nečekané zdravotní problémy, ale ani mladší nejsou v bezpečí. Alergie mají i lidé, kteří to zatím nemusí vědět, a třeba zmije uštkne kohokoliv." 

On sám si prý mobil také bere. "Ovšem vypínám vyzvánění. Pro mě je to jako meditace, zkrátka relax, při kterém nechci být nikým rušen. Jenže manželka by mi neodpustila, kdybych šel bez něj. Má o mě v mých letech už strach," směje se mykolog. 

Kde se v houbách bere jed? Přírodní toxiny jsou chemické látky biologického původu. Patří mezi ně například falotoxiny a amatotoxiny. Toxiny v houbách se tvoří v půdě, jedna z teorií spekuluje o tom, že tímto způsobem houby bojují o své přežití. Hubí tak totiž své přirozené nepřátele. Jenže ani na tom se biologové neshodnou. Záleží totiž na konkrétním predátorovi. Co je jedovaté pro člověka, je pro krysu pochoutka! 

"Aplikaci bych vyzkoušel rád, jenže už na to moc nevidím. Mám takový ten mobil pro seniory a tam by to asi ani nešlo spustit. Na každý pád mám samozřejmě radost z toho, že se i mladí zajímají o houby. Houbaření vede k lásce k přírodě a to je moc důležité," fandí tvůrcům Jaroslav Kryvý.

"Možná by to mohlo vést i k tomu, že se zase začne sbírat více druhů hub. Čím mladší, tím více jedlých hub v lese klidně nechají, a to je přece taky škoda. Holka mého vnuka nesbírala ani růžovky a bedly, protože prý mají proužky. Na to by mohla ta technologie pomoct."  

Rada pro houbaře: Poznejte jedovaté druhy

"Víte, u nás se ročně přiotráví asi 300, maximálně 400 lidí. Zemře ale jen pár jedinců. Z obrovského množství hub. Představte si 3 tisíce druhů! Jedovatých je jen 300, když jich sníte dost, bude vám zle. Jenže opravdu smrtelných je kolem deseti druhů. Ty je dobré znát," radí mykolog. "Jsou to muchomůrky zelené, pavučince a další. Určitě se vyplatí mrknout do atlasu nebo do té aplikace."