Anketa politiků: Jak byste řešili migrační krizi, máme přijímat uprchlíky?

Miroslav Kalousek vidí jediné možné řešené. Jaké?
Zobrazit fotogalerii (13)
 

Volby do poslanecké sněmovny se blíží a lidé si možná daleko více než kdykoli předtím potřebují udělat správný obrázek o tom, koho budou volit. Česká republika podle někoho dokonce stojí na rozcestí, kam se bude dál ubírat. Pokud chcete znát názory předních politků jednotlivých stran, jste na správné adrese.

Každý týden vám až do dne D budeme pravidelně přinášet ankety na témata, která nás, obyčejné lidi, nejvíce pálí a zajímají. Oslovili jsme zástupce jednotlivých stran a hnutí, které mají reálnou šanci dostat se do sněmovny. Někteří reagují, jiní dělají "mrtvé brouky" a pravděpodobně nemají zájem veřejnosti sdělit své názory a postoje. Prim v tomto hrají zástupci ČSSD a ANO, tam jsme se nedočkali žádné odpovědi i přes několik urgencí.

Chcete znát názory kandidátů jednotlivých stran na důchodovou reformu? Je vůbec potřebná a pokud ano, jak by si s ní poradili? Čtěte už tento pátek.

Dnešní anketní otázka
Jak byste řešil(a) migrační krizi, má Česko přijímat uprchlíky?

JAKUB MICHÁLEK (Pirátská strana) 
Piráti nejsou vítači, ani nejsme v proudu populistů, kteří zneužívají strachu lidí z migrace. Podstatné je, že hájíme racionální řešení migrace. Podporujeme pomoc co nejblíže místům konfliktů či humanitárních krizí.

Pokud jde o ekonomické migranty, ti chtějí většinou do bohatých zemí EU, což znamená, že Českou republikou maximálně tak projíždějí. Tento problém se nás tedy tolik netýká. Na rozdíl od Německa či Francie zde nemáme masivní menšiny jiné kultury a nevidím důvod, proč by to měl stát měnit. Současné české zákony považujeme za dostatečné. 

Pokud jde o uprchlíky před válkou, je krizi nutné řešit na celoevropské úrovni. Mělo by se zavést jednotné azylové řízení na úrovni EU, kde by členské státy vymezily preferované skupiny uprchlíků a uprchlíci preferované cílové země. Když je někdo uprchlík, tak si ale nemůže vybírat cílovou zemi. Počet přijímaných uprchlíků nelze stanovit vrchnostensky, musí vycházet z možností a zájmu obcí. Musí být také zajištěna bezpečnostní lustrace uprchlíků a možnost jejich začlenění do společnosti.

PAVEL BĚLOBRÁDEK (KDU-ČSL)
Migrační krizi musíme řešit primárně v regionech, kde vzniká. To znamená zlepšit podmínky v tamních uprchlických táborech, bojovat s pašeráky lidí a celkově tyto regiony stabilizovat. Dále je třeba hlídat a kontrolovat schengenskou hranici. Pokud jde o uprchlíky, ČR je vázána Ženevskými dohodami přijímat pronásledované osoby s právem na azyl. To neplatí pro ekonomické migranty.

MIROSLAV KALOUSEK (TOP 09)
Jediné možné řešení migrační krize je podle TOP 09 společný postup evropských zemí. Populisté, kteří vyzývají k opuštění Evropské unie a tvrdí, že tím vyřešíme migrační krizi, ohrožují české občany. Takové řešení by znamenalo pád do obrovského geopolitického vakua, který by vedl do sféry ruského vlivu. TOP 09 svých devět priorit pro řešení migrační krize představila už v lednu loňského roku.

JAN FARSKÝ (STAN)
Migraci chápu coby následek, nikoliv příčinu mezinárodní nestability. Budeme klást důraz na prevenci a předcházení konfliktů efektivním zacílením rozvojové pomoci a zahraničněpolitické spolupráce. V případě eskalace napětí je nutné využít všech dostupných nástrojů krizového managementu (mírové mise apod.) s důrazem na komplexní rekonstrukci po skončení konfliktu. Včasná prevence migrace je účinnější a levnější než řešení jejích následků.

Zároveň předpokládáme větší a koordinovanější ochranu vnějších hranic EU. Pomoci lidem, kteří utíkají před válkou, po určitou dobu musíme. K tomu nás váže naše kultura i mezinárodní závazky. Důsledně je ale musíme oddělit od ekonomických migrantů, kteří jdou jen za lepším a k nimž žádné povinnosti nemáme.

MONIKA HORÁKOVÁ (Zelení)
Migrace je u nás umělý problém - ve skutečnosti jsme přijali jen hrstku uprchlíků. V těchto volbách by mělo jít o skutečné problémy Česka - nízké mzdy, sucho, korupci. Nenechme si od populistů nalhat, že naše problémy vyřeší odmítnutí nebo přijetí uprchlíků. Jinak od Zelených asi nikdo neočekává, že budeme stavět ploty. Jsme pro rozumné řešení, které pomůže lidem v nouzi, zejména rodinám s dětmi, a na kterém bude spolupracovat celá Evropa.

TOMIO OKAMURA (SPD)
Odmítáme jakékoliv přijímání migrantů v rámci současné migrační vlny, prosazujeme nulovou toleranci jakékoliv nezákonné migrace, zákaz islámu v České republice a je potřeba také změnit kvalifikaci nezákonného překročení státní hranice na trestný čin pod nepodmíněným trestem okamžitého vyhoštění - nikoliv pouze přestupek, jako je tomu v současnosti.

JANA ČERNOCHOVÁ (ODS)
Předně bych chtěla říct, že ODS byla jednou z prvních stran, která představila své návrhy na řešení uprchlické krize, a to již zhruba před rokem a půl. Považujeme za nezbytné posílit vnější hranici EU, donutit státy, které ji mají za úkol střežit, aby dbaly na své povinnosti, na které dostávají i prostředky, a důsledně se zaměřit na potírání převaděčských gangů, které obchodují s lidmi a z uprchlické krize profitují. 

Klíčovým faktorem je též spolupráce s tranzitními zeměmi za hranicí Evropy, posilování tzv. hotspotů, finanční a materiální pomoc těmto zemím, nastavení pravidel navracení nelegálních migrantů a masivní informační kampaň v uprchlických táborech o tom, že nelegální migrace není v Evropě tolerována. A v neposlední řadě musíme trvat na důsledné integraci těch, které do evropských zemí přijmeme. Tito lidé musí projevit vůli přizpůsobit se našim podmínkám, jinak tu nemají co dělat.

STANISLAV GROSPIČ (KSČM)
V migrační krizi je třeba klást důraz na řešení jejích příčin v místech jejího vzniku. V této souvislosti je třeba vyžadovat odpovědnost států, krizi způsobily a destabilizovaly země odkud emigranti pocházejí. Kvóty a způsob přijímání uprchlíků vnucované Evropskou unií nejsou řešením a je třeba je odmítnout. Nenechat si je vnutit. Česká republika by také měla zrychlit a zefektivnit samotné azylové řízení.

IVAN GABAL (nestraník kandidující za KDU-ČSL)
Musíme ji řešit tam, kde vzniká. Tedy v zemích, z kterých lidé odcházejí z důvodů bídy, války nebo mizerné správy a korupce. Nebude to snadné, protože situace v severní a subsaharské Africe je umocněna velkým růstem počtu obyvatelstva, které se tam neuživí. Tento vývoj je urgentní, musíme řešit akutní hrozby.

Pokud jde o válečné běžence v Evropě a jejich přerozdělení v rámci EU, jde o společné a závazné rozhodnutí celé EU. Je tedy nešťastné prosté odmítání čehokoli spojeného s touto politikou ze strany zemí V4. Jednak proto, že formálně jde o malé počty lidí, za druhé proto, že naše západní hranice je migračním rozhraním mezi v převaze asijskou a ruskojazyčnou migrací na jedné sraně a středomořskou migrací na německé straně naší hranice a v západní Evropě. Migranti u nás nechtějí zůstávat a dělat i za těchto okolností z přerozdělení aféru mi přijde neinteligentní. 

Za třetí pokud se Evropa dostala do migračních problémů v důsledku války v Syrii, nemůžeme jako členská země tohoto elitního klubu říkat, my se nechceme účastnit společného řešení této krize a dokonce nadávat na země, které na sebe řešení berou jako Německo. A konečně, měli bychom více a aktivněji navrhovat alternativní řešení problému, pokud nechceme navrhované řešení. 

PETR GAZDÍK (STAN)
Musíme jasně rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty, pokud možno ještě před příchodem do Evropy (například v zemích sousedících s oblastmi konfliktů). A především pomoc zacílit přímo na místo, do problémových zemí. Zkrátka nepouštět do Evropy v masovém měřítku migranty z oblastí, kde válka vůbec neprobíhá. Což předpokládá schopnost EU ochránit své vnější hranice. 

JAN SKOPEČEK (ODS)
Evropa otevřením dveří masové migraci z jiných civilizačních okruhů a kultur páchá sebevraždu. Česká republika by neměla tuto fatální chybu řady evropských států opakovat. Přijímat uprchlíky například na základě kvót, které se nám snaží EU nadiktovat, musíme jednoznačně odmítnout.  Ideologie multikulturalismu, na základě které se země jako Německo masové migraci otevřely, totálně selhala.

Je zřejmé, že tak obrovské množství migrantů s naprosto odlišnými hodnotami, pohledem na roli náboženství v životě a politice a s jinými vzorci chování není možné do většinové společnosti bez problémů integrovat. Vidíme tak v evropských metropolích gheta, nárůst kriminality, opakující se teroristické útoky. Česká republika by měla pomáhat stabilizovat situaci v zemích, odkud uprchlíci odcházejí, případně pomoci státům, které jsou masovou migrací zasažena.  A to Česká republika poměrně intenzivně dělá. Opakovat chyby ostatních by byl tragický omyl.

JIŘÍ KOBZA (SPD)
Příčiny imigrace lze odstranit ve zdrojových zemích skutečnou rozvojovou pomocí prováděnou na místě a zastavením vyplácení bezpracných dávek migrantům v Evropě. Za poslední 3 roky bylo díky blouznivé politice Evropské komise vpuštěno na území Shengenu cca 2 miliony osob, většinou neidentifikovatelných a zdravotně nekontrolovaných.

Nás v ČR zatím před touto vlnou chrání pověst rasistů, prostořeký prezident a nízké dávky. Prozatím! Islamizace Evropy musí být postavena mimo zákon tím, že islám bude rekvalifikován z náboženství na ideologii, nepřátelskou k demokratickým principům Evropy.

Jako první je třeba uzavření hranic V4, i pomocí zemím, kde již hranice uzavřené jsou. Dále provádět důslednou kontrolu cizinců, ty nelegální deportovat. Nedopustit vznik ghet ani vznik uzavřených enkláv. Trvat na důsledné integraci imigrantů na našem území (např. aby jejich děti chodily do českých škol, žádné hidžáby, halal strava ap.). Postavit mimo zákon jakoukoliv pomoc nelegálním imigrantům. Další kroky pak musí následovat.

IVAN BARTOŠ (Pirátská strana)
Chybou Evropské unie je, že společný problém - příliv uprchlíků - neustále zkouší řešit na úrovni jednotlivých států. Zemím v centru zkouší přerozdělovat azylanty, zatímco státy na vnější hranici - Itálie, Řecko a další - nechává bez pomoci hlídat vnější hranice. Ty na to samy nestačí a proto ochrana hranic selhává. Měli bychom se tedy co nejrychleji dohodnout, jak zajistit fungující společnou evropskou pohraniční stráž, evropská azylová centra přímo na hranicích Schengenského prostoru a další věci, které potřebujeme pro normální fungování hranice.
Pořád je to ale jen řešení následků.

V sousedství Evropy je řada zemí postižených válkami, chudobou a suchem a ty jsou stálým zdrojem dalších uprchlíků. A my bychom se - jako ČR i jako EU - měli snažit, aby se tamní situace zlepšila a ti lidé neměli důvod své země opouštět. Neexistuje jedno všespásné řešení, znamená to například urovnávat válečné konflikty, vyvíjet lepší zařízení na odsolování vody nebo třeba sjednávat férovější obchodní smlouvy.