Už máme po podzimní rovnodennosti a nebude dlouho trvat, kdy přízemní ranní mrazíky vystoupají do větších výšek a sežehnou choulostivé listy ořešáku královského. Z ořešáku je kvantum listí, to je známá věc a ne každý si s ním ví rady.
Je všeobecně zažitý trend, že listí z ořešáku nepatří do kompostu, a tak se majitelé těchto stromů zbavují přítěže v podobě hromad listí všelijak. Nahrnou ho na hromady a pak kolikrát otravují sousedům i sobě vzduch jeho pálením po proschnutí.
Patří listy ořešáku na kompot, nebo ne?
I zkušení zahradníci nemají zcela jasno v tom, zda listy dát do kompostu, či ne. Pravdou je, že listy z tohoto stromu jsou poněkud odolnější vůči rozkladu, ale i tak se dají zkompostovat.
Rozklad ale můžeme nebo spíše musíme urychlit třeba drtičem nebo použijeme do kompostu urychlovač například v podobě dusíkatého hnojiva a nebo prolitím močůvkou, pokud máme možnost.
Listí je nutné promísit s jiným odpadem
Kvůli rychlejšímu rozkladu se doporučuje kompostovat ořešákové listí namícháním s dalším listím nebo rostlinným odpadem. Když dodržíme následující postup, můžeme kompost už na jaře použít na záhony. Základem je dodržet asi čtvrtinový podíl listí z ořešáku proti ostatnímu bioodpadu. Listí shrabeme na hromadu pod stromy a pak v průběhu října až prosince postupně přikládáme v poměru 1 : 3 do ostatního odpadu ze zahrady do kompostu.
Kdo má doma ořešák, musí ještě před listím řešit slupky z ořechů. Tedy, jen pokud je nenechá s listím zkompostovat. Slupky z oplodí i s ještě zelenými listy jsou použitelné na různé neduhy.
Odvar z listů a oplodí:
Sebereme oplodí a listy a připravíme si řezanku. Na přípravu použijeme jednu plnou lžičku řezané drogy na šálek vody a několik minut povaříme. Odvar se používá na pohmožděniny, na likvidaci plísní, mokvající rány nebo záněty kůže. Účinek tohoto odvaru ale není tak silný jako klasická tinktura, která se zvláště na venkově stále častěji vrací do hry. Na její výrobu je letos ale už pozdě, protože se používají ještě nezralé, zelené ořechy sbírané v červnu až červenci. Návod na její výrobu se ale může hodit třeba v příští roce.
Tinktura z ořešáku:
Potřebujeme 10 zelených ořechů, 500 ml 40 až 70% alkoholu, dvě celé skořice a 5 hřebíčků. Nezralé ořechy nakrájíme na tenké plátky a dáme do uzavíratelné nádoby, přidáme skořici i hřebíčky a zalijeme alkoholem. Nádobu uzavřeme a necháme asi měsíc na chladném místě, občas můžeme nádobu protřepat. Za měsíc je tinktura připravená k použití a můžeme ji slít, aby nám zůstala jen tekutina. Užíváme po kapkách.
Ořešák královský je původem z Balkánu a Asie
Plody ořešáku královského mají čisticí funkci, a proto se používají při problémech se žaludkem, s trávením a pro zlepšení funkce jater. Plody obsahují spoustu vitamínů a třísloviny. Ořešák královský je jedna z nejpěstovanějších dřevin na světě. Pěstuje se pro své plody i jako okrasný a stínící strom. Přirozenou oblastí výskytu je zřejmě Balkán a Přední a centrální Asie, kde roste až na úbočích Himálaje. Během existence římské říše byl rozšířen už jako pěstovaný strom do severní a západní Evropy.
Stromy začínají poprvé plodit zhruba v 15 letech. Plodem je vlašský ořech obalený zdužnatělou češulí s kamenným oplodím. Z dospělého stromu lze za dobrého roku běžně sklízet až 50 kilogramů ořechů.
