Lupénka (psoriáza) je neinfekční chronické zánětlivé onemocnění, při němž dochází k nadměrné tvorbě kožních buněk. Nemoc se projevuje výskytem svědivých vyvýšených zarudlých ložisek, pokrytých odlupujícími se bílými nebo stříbřitými šupinami, na pokožce celého těla. Kromě kůže může lupénka postihnout také nehty nebo klouby. Jedná se o onemocnění autoimunitní, geneticky podmíněné.
Rozšíření přináší strach
Lupénkou trpí 2-3 % středoevropské populace. Onemocnění postihuje ve stejné míře muže i ženy, vznik je možný v každém věku, nejčastěji se však objevuje kolem puberty mezi 15. a 20. rokem života a v druhé špičce mezi 40. a 50. rokem věku. Týká se bez rozdílu všech ras s výjimkou přírodních indiánských kmenů Severní a Jižní Ameriky a Eskymáků v Grónsku.
"Kolem 40 až 60 procent postižených má lupénku v rodinné anamnéze. Nemusí se projevit přímo u dětí pacienta, ale například až u jeho vnoučat," říká profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
"Bohužel není způsob, jak se lupénky trvale zbavit, můžeme ji však velmi úspěšně léčit. Pokud dermatolog zvolí správnou léčbu, může být pacient téměř bez příznaků," dodává.
Kde se nejčastěji na těle objevuje?
Ložiska lupénky se nejčastěji objevují na loktech, kolenou, na hrudníku nebo ve vlasech. Pacienti mohou pociťovat mírné svědění nebo pálení postižených míst na kůži, v případě hlubších prasklin i bolest v dané oblasti. Někdy je lupénka spojena s pocity tepla či horka.
Nemoc sice neohrožuje pacienty na životě, má ale nesporně výrazný vliv na fyzické, sociální a psychické aspekty života. Podle současného hodnocení jsou pacienti se středně těžkou až těžkou lupénkou řazeni na druhé místo v žebříčku negativního dopadu na kvalitu života (hned za depresí) a jejich postižení je srovnatelné s jinými závažnými onemocněními (revmatoidní artritida, zhoubná onemocnění, choroby srdce).
"Těžká forma lupénky může pacientům zkrátit život. Zánět, který vidíme na kůži, se může projevit i v jiných orgánech. Látky, které vyvolávají zánětlivou reakci, se mohou tvořit nejen v buňkách pokožky, ale i v cévních stěnách. Ty pak nejsou dostatečně kvalitní a mohou se v nich snadněji ukládat látky, které způsobují jejich ucpávání. Důsledkem toho hrozí pacientům infarkt myokardu," uvádí MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Co lupénku provází?
Podle nejnovějšího celosvětového výzkumu 38 % pacientů s lupénkou uvádí, že se v důsledku onemocnění potýkají se zhoršeným psychickým stavem. Nemocní prožívají deprese, pocity úzkosti, stydí se za to, jak jejich kůže vypadá.
Často se ji snaží zakrýt oblečením, nenavštěvují bazény, vyhýbají se tělesným kontaktům, jako je podání ruky, objetí, ale i intimnostem v partnerských vztazích. Rozchod s partnerem kvůli lupénce podle výzkumu zažilo 37 procent dotázaných pacientů.
Stav kůže chronicky nemocného lupénkou může kolísat na základě aktuálního duševního stavu a pocitu životní spokojenosti. Stresové podněty a závažné situace se projevují na kůži, přičemž změny na kůži mohou zpětně velmi intenzivně působit na emoční prožívání nemocného a negativně ovlivnit jeho sociální fungování.
Pacienti s lupénkou mají větší náchylnost reagovat agresivně, mají vyšší úroveň úzkosti a deprese, jsou více závislí na alkoholu, mají vyšší počet sexuálních potíží, sníženou schopnost řešit krizové situace, bývají více obsedantní, vztahovační a paranoidní.
"Stav kůže chronicky nemocného pacienta se může měnit podle aktuálního duševního stavu a pocitu životní spokojenosti. Stresové podněty a závažné situace se projevují na kůži, a naopak změny na kůži mohou zpětně velmi intenzivně působit na emoční prožívání nemocného a negativně ovlivnit jeho sociální fungování," uvádí klinická psycholožka PhDr. Alena Javůrková, Ph.D., vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Začátek lupénky může být vyvolán některým ze spouštěcích faktorů:
- Poranění
- Infekce. Nejčastěji se jedná o streptokokové infekce, vliv mohou mít i jiné infekty, například virové spojené s horečnatými stavy.
- Některé léky
- Metabolické faktory. U žen je vrchol výskytu lupénky kolem puberty.
- Stres
- Alkohol a kouření. Alkohol se může spolupodílet na propuknutí projevů lupénky, sám o sobě ji však nevyvolává. Existuje však jasná souvislost mezi tzv. pustulózními formami lupénky a kouřením.
- Lupénka může významným způsobem omezovat pracovní možnosti pacientů, např. kontakt s dráždivými látkami je zcela nevhodný.
