Kolem Berouna to v posledních městech žilo. Lidé se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, jak vznikají scény pro oblíbený seriál z lékařského prostředí Modrý kód. "Pro natáčení si tentokrát filmaři vybrali náměstí Joachima Barranda, Biřickou ulici a také autobusové nádraží," informovala Petra Lišková z městského úřadu.
S ohledem na pravidla štábu nebylo možné pořídit fotografie s herci nebo přímo z natáčení scény. Proto si musíte počkat až na televizní obrazovku. Což má svoji logiku, asi nikdo nechce "pouštět" do světa nic dopředu.
Nemocnice na kraji města
Natáčecích lokací přímo v městě najdeme spousty v seriálech vytvořených už před několika roky. Beroun se už tehdy zalíbil tvůrcům seriálu Nemocnice na kraji města po 20 letech, tedy pokračování oblíbeného seriálu ze 70. let. V Berouně se natáčela i scéna z prvního dílu seriálu.
V epizodě Tajemství přijíždí Karel Sova s manželkou z Mnichova do Boru, kde plánují koupit místní nemocnici. Ve skutečnosti ale projíždějí Pražskou ulicí v Berouně. Ve stejném seriálu si zahrála i berounská nemocnice. V třináctém díle před budovou C přijde Blažej nabídnout Novosadovi svoje primářství na ortopedii.
Pustina, Copak je to za vojáka a další
Beroun se objevil i v seriálu Pustina, kde je polským pohraničním městečkem. Pustina je česká dramatická televizní minisérie režisérů Ivana Zachariáše a Alice Nellis z roku 2016. Děj se odvíjí v prostředí fiktivní obce na česko-polském pomezí, kde se odehrává spor mezi starostkou a těžební společností.
Na Berounsku se točil u diváků oblíbený komediální film Copak je to za vojáka. Film v hlavní roli s Jiřím Langmajerem se stal už klasikou a neustále se vrací na televizní obrazovky. Filmařsky atraktivních lokalit na Berounsku je zkrátka bezpočet. Připomeňme například lom Velká Amerika. Tady se natáčel kultovní snímek Limonádový Joe.
Ve filmu se objevila i Příbram
Ve Středočeském kraji je množství míst, která si vybrali filmaři. Například v létě letošního roku si vybral Příbram režisér David Ondříček pro natáčení dvoudílného televizního snímku Dukla 61. Film pojednává o důlním neštěstí ze 7. června 1961 v havířovském dole Dukla.
Zemřelo při něm 108 horníků. Udusili se oxidem uhelnatým po náhodně založeném požáru a nedostatečné reakci vedení závodu. Ve filmu si zahrál třeba Marek Taclík, Jiří Langmajer ztvárnil ředitele dolu. Tvůrci snímku se z Ostravy podívali mimo jiné lokace i do Příbrami. Místní kulturní dům se ve filmu změnil na hotel.
Lágr Vojna
V říjnu pak byla v pražském Kině Lucerna uvedena premiéra netradičního životopisného filmu o ruské básnířce Anně Barkovové se zpěvačkou Anetou Langerovou v hlavní roli. Snímek se jmenuje 8 hlav šílenství, jenž v osmi odlišně pojatých kapitolách představuje strhující příběh výjimečně nadané umělkyně, která v době stalinismu strávila v táborech sovětského gulagu 22 let. Pro film si režisérka Marta Nováková vybrala prostředí Památníku Vojna nedaleko Příbrami.
Památník je autenticky dochovaný vězeňský areál, původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce z let 1947–1949, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami Vojna č. 1 a Vojna č. 2. Sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a potom do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu.
Památník Vojna je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.
