Ohlédnutí za houbařskou sezonou: Ta letošní byla rekordní

Jaká byla u vás houbařská sezóna? Letos si asi každý houbař přišel na své. S košíkem ale můžete chodit do lesů celoročně
Zobrazit fotogalerii (28)
 

Zima už pár dní vládne a to je pro houbaře znamení, že klasická houbařská sezona je u konce. Pojďte se však podívat, jak nám letos příroda přála. Lesy zaplavily bedly, jinde jsme se díky nadúrodě nabažili ryzců či oblíbených růžovek.

 

V sezoně se všude lidé bavili o houbách - kolik kdo našel a jaké druhy. Případně jak je upravuje v kuchyni a který že ten způsob přípravy nebo konzervace je ten nejlepší. Většinou je to věc názoru, někdy i zkušeností a jindy jen generacemi osvědčený způsob. To se týče jak kuchyňské úpravy, tak i konzervace. Každý máme přeci rádi něco jiného. V každém případě jsme si letos pěkně houbaření užili a co je zajímavé, třeba hřiby sbírali lidé ještě donedávna. A to je konec listopadu.

O houbaření je stále větší zájem

Zájem o houby a houbaření je v české kotlině obrovský a každým rokem se zdá, že má vzrůstající tendenci. Lidé dokonce letos podle mykologů více vyhledávali odbornou pomoc v mykologických poradnách. O čem to svědčí? Nejen o vzrůstajícím zájmu o houby, ale i o tom rozšířit si obzory a na svůj jídlelníček zařadit další skvělé druhy, které se dříve buď v rodině nebo v dané oblasti nepovažovaly za vhodné ke sběru.

Riskovat se nevyplatí

Houbaři stále více rozšiřují své obzory a zkoušejí nové druhy, které jsou jedlé, ale neznali je, a tak byste je v jejich košíku marně hledali. Stále častěji se tak i objevuje fenomén doby souvisejicí s rozvojem internetu. Lidé často seberou v lese houbu, u níž si nejsou jisti, co je to za druh, a pak se prostřednictvím netu poptávají, zda je jedlá. Trochu riskantní postup, pokud uvážíme, že každou houbu nejde jednoznačně určit z fotografie. A to už ty houby mají kolikrát připravené a nakrájené, jen je vhodit na pánev. Znovu se tedy hodí zopakovat mykologické pravidlo: Co bezpečně neznáte a nepoznáte, nekonzumujte!

Boltcovitka, jinak též ucho Jidášovo či boltcovitka bezová je velmi hojná jedlá stopkovýtrusá houba, rostoucí převážně na bezu. Sbírat se mohou jak čerstvé, tak uschlé plodnice.

Ve velkém rostly hřiby, ale i bedly

Ale vraťme se k letošní sezoně. Na své si přišli všichni houbaři, ať už sbírají jen hřibovité druhy, nebo ty, jak se mezi houbaři říká, co mají pod kloboučkem chladiče. Tím jsou myšleny lišty nebo lupeny. Ve velkém rostly nejen hřiby, ale i různé druhy chutných ryzců či bedly vysoké. Ty doslova zaplavily les a domů je nosili i ti, kteří o ně sotva kdy zavadí v jiných letech. Nesmíme také zapomenout na začátek sezony, kdy houbaři plnili košíky kačenkami či smrži.

Kdo se jen tak nechce smířit s koncem sezony, nemusí zoufat. Nyní je čas hlívy ústřičné a penízovky sametonohé. Labužnící pak mohou vyrazit někam, kde rostou bezinky, a na jejich kmenech najdou ucho Jidášovo.