Odpověď může dát bližší prozkoumání spolupráce se svozovou firmou. Existují obce, které po výběrovém řízení uzavřou smlouvu se svozovou firmou, a pak už se jen podepisují faktury, aniž by měla obec přehled o detailech. Jsou však i města a obce, kde odpadovému hospodářství věnují mimořádnou pozornost, lidé jsou finančně i jinak motivováni k třídění a občané mají všechny potřebné informace.
Češi jsou podle statistik mistři v třídění odpadu, třídíme jak o život a jsme na špici Evropy. Přesto v některých obcích platíme za odpady více než v jiných. Proč?
Jak to funguje?
Díky tomu se v takových místech daří zvýšit podíl tříděného odpadu a logicky snížit množství toho směsného, netříděného komunálního odpadu. Za odstraňování směsného odpadu se zde platí méně a méně odpadů končí na skládce - resp. ve spalovně, pokud je v dosahu. Navíc vytříděné odpady jsou surovinou, která má hodnotu, a mohou snížit náklady na odpadové hospodářství obce.
Těch prvních, tedy měst a obcí, kde se jen nastaví paušál na rok a hlavu, je bohužel drtivá většina. Co se vybere od obyvatel, zaplatí se "svozovce". Co chybí, doplatí se z rozpočtu obce. Těch osvícených obcí a měst je naopak málo. Ale jsou. Položte svému starostovi pár otázek a uvidíte, jak jste na tom u vás.
Co by mělo být zveřejněno bez ptaní?
- 1. Kolik obec zaplatí za celé odpadové hospodářství, jaké jsou náklady na odstranění směsného komunálního odpadu a kolik zaplatí obec za nakládání s tříděným odpadem?
- 2. Jaké množství směsného komunálního odpadu vyprodukují občané a kolik je toho vytříděného? Zlepšuje se tento poměr v čase ve prospěch tříděného odpadu? Dále by měl občan vědět, kde končí jeho odpad směsný (ten z černé popelnice) a jak se nakládá s tím, co občan vytřídí.
- 3. Kde končí směsný komunální odpad?
- 4. Jak obec nakládá s vytříděnými surovinami? Víte, kde končí a jak jsou tyto suroviny využity? Jaké množství vytříděných odpadů je skutečně zrecyklováno?
- 5. Důležité je vědět, zda pomáhá svozová firma při nastavení optimálního systému k vytřídění co největšího množství odpadu, anebo jen odstraňuje odpad na skládku?
Vytříděné suroviny mají většinou kladnou ekonomickou hodnotu. Liší se to jak podle druhu druhotné suroviny, tak v čase. Trh s druhotnými surovinami je poměrně nestálý. Také musíme počítat s tím, že sběr, svoz a dotřídění plastu a dalších druhotných surovin také něco stojí. Tyto náklady většinou kryje odměna od společnosti EKO-KOM, která má za úkol financovat sběr a svoz obalů a odpadů z obalů a dalších vytříděných surovin.
Tyto suroviny buď obec předá svozové firmě a ta má dle aktuálních cen větší či menší zisk z jejich prodeje, nebo s těmito surovinami může obec obchodovat sama. Ceny za papír, sklo, železo a kov, tetrapaky nebo plasty jsou samozřejmě různé, nicméně se může v ročním úhrnu jednat o celkem zajímavé částky ročně za třídění odpadů od společnosti EKO-KOM. Proto je dobré vědět:
- 6. Jak vysokou odměnu dostává obec od společnosti EKO-KOM (autorizovaná společnost pověřená a zodpovědná za sběr tříděného odpadu od občanů)? Uhradí se těmito penězi nakládání s vytříděnými odpady? Nepoctivým svozovým firmám vyhovuje, když je systém netransparentní a tedy zneužitelný na úkor obcí a občanů. Zeptejte se tedy starosty:
- 7. Můžete mi, starosto, dokázat, že obec platí jen za své odpady a v přiměřené míře, tzn. že cena odpovídá službě odstranění odpadu například na skládce, dojezdové vzdálenosti apod.?
V dnešní době drtivá většina starostů občanům říká, že z poplatků v žádném případě není možné uhradit celé náklady na odpadové hospodářství obce, že obec doplácí z rozpočtu. Existují ale výjimky obcí, kde vám řeknou, že na odpadovém hospodářství se nedá prodělat, i když zde lidé platí poplatky nižší, než je celorepublikový průměr.
Občané, jde o vaše peníze, vaše odpady, které předáváte obci, váš životní prostor, který možná velmi rychle zmenšuje nedaleká skládka. A vytříděný odpad by měl snížit náklad na odpadové hospodářství, vytříděné odpady by se měly stát novou surovinou a nekončit na skládce!
