Kromě známých cílových ploch s bezlesím je území CHKO Brdy zalesněno z 85 procent. V rámci České republiky patří Brdy mezi nejlesnatější chráněná území v ČR.
Nestabilní smrkové porosty
Jenomže problém je v tom, že většinou se jedná o smrkové monokultury v nadmořské výšce, kde jejich výskyt není přirozený. "Smrkové monokultury snižují pestrost přírody. Kromě smrku v nich prakticky nic moc jiného neroste, nenabízí vhodné hnízdní biotopy a tak dále. Smrk je zde náchylný k napadení kůrovcem a k větrným kalamitám. V rámci zlepšení druhového složení a podpory vzniku přirozenějších lesů byly vlastníkům pozemků hrazeny náklady na výsadbu buku lesního, jedle bělokoré, jilmu horského a javoru klenu," vysvětlil vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
Jeleni komplikují přirozenou obnovu lesa
Dalším problémem jsou vysoké stavy jelení zvěře. Kvůli tomu byly budovány oplocenky k ochraně sazenic před okusem zvěří. Výsadby byly směřovány zejména do maloplošných zvláště chráněných území a do I. a II. zóny ochrany CHKO, případně do jejich blízkosti. Během prvních dvou let bylo vysazeno přes 58 tisíc sazenic na ploše téměř 8 hektarů a dále bylo postaveno 7,5 kilometrů oplocenek. Celkové náklady na toto opatření dosáhly výše 2,4 milionu korun. "Z obrovské plochy smrkových monokultur se to může zdát jako kapka v moři, ale i pořádný déšť začíná kapkami. Jedná se o běh na dlouhou, dalo by se říci ultramaratonskou trať, který nelze realizovat ani během jedné lidské generace," připomněl šéf správy.
Odchod vojáků musí někdo nahradit
Na velkém území CHKO Brdy existoval do konce roku 2015 vojenský újezd a bezlesí bylo ovlivňováno vojáky. Na dopadových plochách díky vojenské činnosti vznikla velká unikátní vřesoviště, která nemají v rámci České republiky obdobu, nebo v kotlině Padrťských rybníků vznikly podhorské louky a pastviny. Lokality jsou významné i z pohledu Evropy a jsou zařazeny do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000. Po útlumu a ukončení činnosti vojáků začalo bezlesí zarůstat. Pro Brdy jsou dále typické podmáčené louky, často s cennými druhy rostlin. V prvním roce a často i v druhém roce tak řada opatření měla obnovní charakter. Nejde jen o pastvu a sečení, ale i o výřezy náletových dřevin. Dlouhodobá neúdržba lučních porostů vede ke změně podmínek. Druhové složení se mění a mizí cenné a charakteristické druhy rostlin i druhy živočichů na nich vázané. V Třemšínských Brdech se navázalo v mnoha případech na již probíhající pravidelnou péči z období před vyhlášením CHKO Brdy.
Péče o bezlesí chrání i orchideje
V roce 2017 byly peníze na péči o bezlesí směřovány na téměř 113 hektarů. Péče spočívá v pastvě a sečení. S tím se začalo na některých lokalitách již v roce 2016 a loni se pokračovalo. A co je na loukách vlastně chráněno? Pro Brdy jsou charakteristické podmáčené, většinou málo úživné louky nebo nízkostébelné trávníky. Z dnes již vzácných druhů, které na nich rostou, můžeme jmenovat žlutě kvetoucí úpolín nejvyšší. Abychom viděli orchideje, nemusíme jezdit do deštných pralesů. Na našich loukách totiž rostou české orchideje, prstnatec májový, bradáček vejčitý, vemeník zelenavý a vemeník dvoulistý.
Arniku málem vyhubily léčivé schopnosti
Z dalších druhů potom tolije bahenní s jemnými bílými květy a medovou vůní nebo masožravka rosnatka okrouhlolistá a nenápadné druhy unikající lidským očím, a to bařička bahenní, ostřice Davallova, ostřice blešní. V některých lokalitách najdeme vzácnou prhu arniku - starou léčivku, která byla sběrem léčivé drogy téměř zlikvidovaná, a kociánek dvoudomý. Když přijdete na správné louky na přelomu května a června, najdete tu fialová kola kosatců sibiřských. V loukách také poletují vzácní motýli - modrásek bahenní a očkovaný. Na rozsáhlejších plochách bezlesí s přítomností keřů a stromů pak najdeme řadu ptáků, například pěnici vlašskou nebo oba druhy bramborníčků.
Vojenskou techniku nahradil skot a ovce
Významná lokalita cenných lučních druhů, kde v současné době probíhá výcvik armády jen na malé části, velká část byla při vzniku CHKO zarostlá náletovými dřevinami a třtinou křovištní. Její obnova byla pojata komplexně. V roce 2016 proběhly na 13 ha výřezy náletových dřevin. V roce 2017 pak byla část ploch, přístupná pro běžnou mechanizaci, pokosena traktorem nebo křovinořezem. Na plochách, které byly v minulosti rozježděny vojenskou technikou, pak převzal plnění úkolu místo tatrovek a dalších armádních vozidel skot a ovce. To je jen výčet některých ochranářských opatření, která se podařilo za dva roky existence chráněné oblasti realizovat.
Unikátní Jordán a Tok
Pro bývalé dopadové plochy Jordán a Tok, které náleží k nejatraktivnějším a nejnavštěvovanějším lokalitám, jsou charakteristické rozsáhlé porosty vřesovišť. Ačkoli vřesoviště vznikla sekundárně, vlivem vojenské činnosti, představují cenný biotop. "Kromě porostu vřesu tu najdeme plochy s jezírky po vybuchlé munici, která osidlují například čolci, z rostlin potom rašeliníky a rosnatka okrouhlolistá. Z živočichů tu žije třeba zmije obecná nebo vzácný mol Acleris hyemana (zatím nemá české jméno). Tím, že zde došlo k ukončení vojenské činnosti, našly si tu prostor i náletové dřeviny, zejména bříza a smrk. Jejich rozrůstáním dochází ke zmenšování plochy cenných biotopů bezlesí. Proto byly provedeny výřezy náletových dřevin na poměrně rozsáhlých plochách," dodal Bohumil Fišer.
Opatření pro přírodu byla hrazena z dotací Ministerstva životního prostředí Programu péče o krajinu. Téměř 2/3 šly na péči o bezlesí, téměř 1/3 na péči o les. Při zajištění péče je upřednostňován vlastník pozemků.
