Absolutní dominantou tohoto kraje je vrchol Pecný, v jehož lesích najdeme mimo jiné i známou Ondřejovskou observatoř. Díky nadmořské výšce se tu drží sníh velmi dlouho a je možné se sem vypravit za zimními radovánkami, když třeba v Praze už není po sněhu ani památky.
Pokud chcete jít ve stopách kocourka Mikeše, pak můžete zahájit v Mirošovicích u Prahy, kam se dostanete v pohodě vlakem nebo autem. Od vlakové stanice se následně vydejte po žluté turistické značce, která vás dovede do romantického údolí potoka Mnichovka, kde stával slavný hubačovský mlýn, který je známý z ilustrací Josefa Lady. Podejdeme dálnici a po polní cestě vystoupáme do Hrusic.
Rodná chaloupka byla zbourána
Přitom na jeho obrazech ji můžete potkávat hodně často. Srovnána se zemí byla v roce 1932, přičemž nyní na jejím místě stojí domek malířovy neteře včetně pamětní desky. Památník Josefa Lady je proto umístěn jinde, a to v domě č.p. 115, který původně pro sebe stavěl Josef Lada a později jej státu věnovala jeho dcera Alena.
Z dalších zajímavostí Hrusic bezesporu sluší uvést kostel sv. Václava, v jehož blízkosti najdeme také orientační plán obce s vyznačenými významnými budovami. Známou budovou je také hrusická škola. Tam chodil i malý "Pepík ševců", tedy budoucí světově známý malíř Josef Lada.
Hodně známý je také Hostinec U Sejků, který je proslulý díky výjevům hospodských rvaček. Budova hostince pochází z roku 1884 a stojí uprostřed hrusické návsi, přičemž je stále v provozu. Dnes to tam ale vypadá trochu jinak, než je vidět na Ladových malbách, ze stěn na vás ale stále koukají repliky slavných Ladových postaviček.
Největší český dalekohled
Pojďme nyní opět po stopách kocourka Mikeše. Pamatujete si, jak nesl babičce krajáč se smetanou a když jej nešťastnou náhodou rozbil, vydal se do světa? Tak právě tudy půjdeme také. Z návsi tak pokračujme do kopce po žluté značce, vyjdeme nad vesnicí, odkud je nejhezčí pohled na hrusické panorama, za dobré viditelnosti tu dokonce uvidíte i masiv Velkého Blaníku.
Ale pojďme již najít dalekohled ze všech největší. Tubus Fričova dalekohledu je umístěn ve verandě V. Šafaříka. Jeho optika je stará více než 150 let a slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečných skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Ta je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.
Blízko původní hvězdárny stojí největší český dalekohled se zrcadlem o průměru dva metry. Dojdeme k němu po deseti minutách klidné chůze po asfaltové cestě, která je značena turistickou značkou.
Cestou vpravo pak můžeme odbočit na vrchol Pecný, který je vysoký 546 metrů a je na něm nejen vysílač, ale také kamenná věž. Tady pak máme dvě možnosti, buď budeme pokračovat asi 12 km po žluté do Mnichovic, odkud můžeme vlakem do Prahy, nebo je možné také využít kratší cestu s návratem do Mirošovic.
