Pro nakladatelství NLN jste přeložil titul Nikdy si neber ženu s velkýma nohama. Mohl byste titul ve stručnosti představit?
Knížka nizozemské autorky Mineke Schipper je tematická sbírka přísloví z celého světa, jejichž společným jmenovatelem je žena ve všech aspektech, v různých fázích života a v různých rolích. Je to svého druhu genderová studie, která na tomto nejmenším literárním žánru ukazuje vzájemné vztahy a postavení žen a mužů.
Jak jste se k překladu dostal? Oslovilo vás nakladatelství, či tomu bylo naopak?
Existují dvě verze. Moje je taková, že před pár lety jsem se v rozhovoru s paní ředitelkou na výstavě Svět knihy zmínil o této knize jako o zajímavosti, paní ředitelku to zaujalo a významně se na mě podívala. Druhá verze zní, že jsem nakladatelství překlad nabídl. Vyberte si. Pravda je, že normálně překlady nedělám, nanejvýš z lingvistiky. Ale rozhodně toho nelituji, byla to hezká práce a knížka je to fascinující. S autorkou jsem se setkal na paremiologickém kolokviu v portugalské Taviře, kde o projektu a knize referovala. Ptali jsme se jí tehdy, kdy napíše knihu přísloví o mužích. Smála se, že opravdu chtěla, ale přes veškerou snahu jich nenašla dost, aby to vydalo na knihu. Prostě nejsou. Zkoušel jsem to a má pravdu. Nejspíš přísloví nejčastěji vymýšlejí muži a nestřílejí do vlastních řad.
Titul knihy téměř vybízí k otázce, zda se v příslovích nějakým způsobem odrážejí genderové stereotypy.
Celá kniha je vlastně popis genderových stereotypů prizmatem přísloví. Největším překvapením pro Schipperovou asi bylo, jak si muži v příslovích notují v názorech na ženy bez ohledu na světadíl, kulturu, etnikum, jazyk a dobu. Aktuálnost její knihy dokazují pravidelně se objevující zprávy o genderové nerovnosti v postavení, platech atd. Poslední, hojně medializovaná, se týkala Navrátilové, která od BBC dostala za komentování Wimbledonu 10x nižší honorář než McEnroe, i když v tomto turnaji zvítězila víckrát.
Je nějaké přísloví, které vás při překládání překvapilo?
Celá řada, hlavně ale mírou mužského šovinizmu a cynizmu, který z některých přísloví vyzařuje. Při překladu jsem se trochu pozastavil nad příslovími o ženách a čarodějnicích. Přišlo mi to v knize jako anachronizmus do té doby, než jsem se dočetl, že za minulý rok bylo v Tanzanii upáleno několik set žen jako čarodějnice.
A je nějaké, které vás potěšilo, pobavilo?
Pobavilo mě údajně rozšířené arabské přísloví "Buď hodný na svou vlastni ženu a můžeš mít sousedovu".
Jak jsme na tom s příslovími my? Je síť českých přísloví bohatá?
Myslím, že obstojně. Snad mi autorka, jestli na to přijde, odpustí, že jsem do knihy propašoval pár českých přísloví navíc u vědomí, že českého čtenáře bude zajímat právě to, jak si stojíme my. Rozhodně si v postojích k ženám reflektovaných v příslovích s ostatními národy nezadáme.
Na co se chystáte nyní? Je na obzoru další podobně zajímavý překlad – či něco jiného?
Vzhledem k tomu, že jsem především lingvista, dokončuji překlad monografie o lexikální sémantice, což pro většinu lidí asi nezní jako upoutávka na zajímavou četbu. Snad časem vyjde překlad drobné knížky Williama Steiga pro děti a dospělé.
A je nějaká kniha – z jakékoliv oblasti, která vám v poslední době udělala radost?
Namátkou Taleb The Black Swan, David Deutsch The Beginning of Infinity, Mlodinow The Drunkard’s Walk a poslední, zatím nedočtená, Harari Homo Deus. Uvažuju, co tento vzorek o mně vypovídá.
