Jakube. Začněme od píky. Kdy vás vlastně napadlo rozjet takový byznys?
V podstatě už v raném mládí. Vždycky jsem věděl, že chci navrhovat luxusní společenské šaty. Šil jsem dost pro svoje kamarádky a spolužačky Nikol (sestra Jakuba a jeho parťačka - pozn. redakce).
Pamatujete ještě na vaše první úspěchy v šití?
Samozřejmě. Můj první velký úspěch byly sestřiny šaty, které jsem jí ušil na její maturitní ples. Vyhrála tenkrát královnu plesu. Od té doby ale uteklo hodně vody a já se věnoval jiným věcem. S nápadem na opravdový byznys přišla Nikol.
Sourozenecké duo, které stojí za současnou módní značkou, vzniklo z Nikol Ponerové (27) a Jakuba Ponera (33). Nikol je absolventkou VŠFS, kde studovala obor Řízení podniku a finance. Jakub zase vystudoval Střední uměleckou školu v Liberci, a to konkrétně obor Propagační
výtvarnictví-propagační grafika.
A musela vás přemlouvat, nebo jste do toho šli hezky po hlavě?
Nemusela, mně se tedy ze začátku nechtělo šít moc spodní prádlo, to byl vlastně první Nikolin impuls k podnikání, ale vidět ji šít – no musel jsem jí pomoct. Ve finále jsme se do toho nějak dostali, prádlo bylo úspěšné a my pomalu rozjížděli obchod dál a dál.
Jak to bylo s podporou rodičů, neodrazovali vás?
Samozřejmě, že podporovali. I když jako každý rodič měli starosti. Hlavně ze začátku, jak to všechno utáhneme.
Jak dlouho vlastně trvá navrhnout a následně ušít nějaké šaty?
To záleží na tom, jaké šaty a pro jakou příležitost. Jsou jednoduché střihy, které jsou hotové poměrně rychle. Složitější střihy, výšivky, našívání kamenů – jsou i takové, nad kterými se sedí 200 hodin.
To je opravdu hodně. A které byly vlastně vaše první?
Když se nebavíme o úplných začátcích, první ikonické šaty, které nikdy neprodáme, jsou ty pro Veroniku Kopřivovou do Karlových Varů.
Právě Veronika vám asi v začátcích s propagací hodně pomohla, že?
Verča nebyla první známá tvář, kterou jsme oblékali. Předtím to byla Andrea Verešová a ještě předtím Gábina Partyšová.
Ale její jméno přitahuje ne?
Ano, o Veronice se tenkrát a pořád hodně píše. V Karlových Varech byla tenkrát hodně sledovanou celebritou. Ale to je jasné, když je přítelkyní hokejového boha.
Jak Veroniku vnímáte jako člověka?
Veronika je naše opravdová kamarádka. Takže asi tak.
Když se vrátíme k firmě. Jak moc je těžké se prosadit v takové konkurenci, jakou v tomto odvětví Praha nabízí?
Je to těžké. Kdyby Nikol nebyla tak tvrdohlavá, urputná a tak skvělý obchodník, kdybychom si nevěřili a pochybovali, mně docházely nápady, jen těžko bychom byli, kde jsme teď. Musíte pracovat. Hodně a pořád.
Tvorba firmy Poner projevuje vztah k tradičnímu řemeslu. Potrpí si na ruční zdobení výšivkami, krajkou, korálky i kamínky, což je momentálně signifikantní rys jejich tvorby. Důraz je kladen na výběr nejkvalitnějších látek, zejména hedvábí a také krajek.
Jak to vlastně ve firmě funguje, jak máte rozdělené role?
Já jsem kreativec, navrhuju a šiju, u počítače mě neuvidíte. Nikol řeší marketing a chod firmy. Tohle je základní rozdělení. Ve skutečnosti je to tak, že spolu všechno konzultujeme. Žádné zásadní rozhodnutí se neobejde bez názoru toho druhého.
To se musíte i hodně hádat ne?
Ano, pohádali jsme se mockrát. Hádáme se často. Možná tím, že jsme sourozenci, tak si vše říkáme bez obalu, což občas přeroste v tu hádku.
A řekli jste si třeba někdy, že to zabalíte?
To ne, to jsme si nikdy neřekli. Proč taky?!
