Nejen s průmyslem, ale i s řekou Vltavou jsou středočeské Kralupy spjaty již od pradávna, a ne vždy bylo jejich vzájemné souznění ideální. Dle dostupných pramenů zasáhla území dnešního města velká voda již v roce 1890, dalším historickým mezníkem se pak samozřejmě stala legendární povodeň roku 2002, kdy hladina řeky vystoupala ještě o 193 centimetry výše.
Záplavy sužují město na řece od nepaměti
I když se zdálo, že se "Divoká řeka", jak zní původní název Vltavy, na dalších sto let uklidní, opak byl pravdou. Přesně před pěti lety, ve dnech 2.–8. června 2013, zasáhly Čechy další záplavy, jež se nevyhnuly ani Kralupům, které v tu dobu však ohrožovala nejen rozvodněná řeka, ale i nedaleká soustava rybníků. Jasně se tehdy ukázalo, že stále častější extrémní výkyvy počasí a živelné katastrofy, jež je provází, nelze brát na lehkou váhu, ale je nutné se na ně pečlivě připravovat, což kralupská radnice pod vedením místostarosty Libora Lesáka také činí.
Kralupy nad Vltavou jako když neštěstí, zkázu a smrt přitahují odjakživa. Během druhé světové války velké škody způsobil nejprve ničivý nálet, který po sobě zanechal 245 mrtvých a stovky poškozených budov. Celou tragédii dokonal Zákolanský potok, jenž dva roky po válce zaplavil střed města a podle ministra zahraničí Jana Masaryka, který Kralupy navštívil, ke konečné pohromě stačilo jen to, aby vrch Hostibejk začal soptit. K tomu však naštěstí již nedošlo...
Podobně jako při předchozí povodni zasáhly i v roce 2013 značnou část České republiky vydatné dlouhotrvající deště, jež postupně rozvodnily jednotlivé toky. V Kralupech začala hladina Vltavy nebezpečně stoupat od nedělního rána 3. června. V odpoledních hodinách již byly pod vodou oba břehy řeky až po horkovod a krizový štáb vyhlásil nejprve druhý a následně i nejvyšší stupeň povodňové aktivity.
Na místní čekala blesková noční evakuace
Večer bylo rozhodnuto o nezbytné evakuaci pensionů pro seniory na sídlišti Cukrovar, léčebny dlouhodobě nemocných, ve Starých Kralupech zejména lokality Na Hrádku a přilehlého okolí a v Lobečku ulice Vltavské. V Kralupech se v té době očekávala dvacetiletá voda, tedy zvýšení hladiny o tři metry. V nočních hodinách se však situace zhoršila natolik, že v pondělí 4. června, kolem třetí ráno, museli své domovy opustit také obyvatelé panelového sídliště Cukrovar a přilehlých ulic.
"Následně musel být vyklizen také celý střed Kralup a zároveň došlo k výraznému omezení dopravy, neboť Masarykův most byl uzavřen a viadukt v centru se začal plnit vodou," vzpomíná Libor Lesák s tím, že hasiči se snažili na příkaz krizového štábu udržet průjezdný alespoň malý podjezd na Cukrovaru, aby se auta ze Starých Kralup mohla dostat pryč. Zároveň se začala zvyšovat také hladina Zákolanského potoka, jenž nemohl odtékat do Vltavy a bezprostředně ohrožoval sídliště Hůrku, které muselo být taktéž evakuováno.
Střed města nevyplavila řeka, ale kanály
Kulminace dosáhla Vltava v úterních ranních hodinách. Největším problémem bylo centrum, které postupně zalévala voda vzlínající z kanalizací tím, jak hladina řeky stoupala. "Po celou dobu jsme urgovali povodí Vltavy, aby tolik neodpouštělo přehrady, a tím radikálně snížilo průtok Vltavy, což by přispělo k poklesu její hladiny, ale marně," dodává Libor Lesák.
Od úterního odpoledne, kdy povodeň v Kralupech dosáhla svého vrcholu, začala voda pomalu ustupovat. Sídliště Cukrovar i Hůrka naštěstí zůstaly ušetřeny, došlo k obnovení vlakové dopravy na trati Praha - Kralupy, bylo však nutné vyčistit střed města od naplaveného bahna a postupně odčerpat zatopené sklepy. Pro většinu obyvatel tak v této chvíli zůstávali jedinou spásou hasiči.
Pomoc dobrovolníků předčila očekávání
Následně se naplno rozjel úklid města, do kterého se kromě příslušníků záchranných složek přihlásilo také mnoho dobrovolníků z různých koutů republiky. Mezi prvními, kdo nabídl Kralupům pomoc, patří zpěvačka Lucie Bílá, Vysoká škola chemicko-technologická, partnerské město Henningsdorf a mnoho dalších organizací, společností, měst i obcí.
"Nechyběla ani pomoc od občanů, ať už se jednalo o darování čisticích prostředků, či peněžních obnosů na povodňové konto, kde výše částky k 24. červnu činila přes 1 387 000 Kč," říká místostarosta Lesák a neopomíná dodat, že velké poděkování patří také jednotkám IZS, členům krizového štábu, zaměstnancům kralupské radnice a města i všem dalším, kdo se na odstraňování škod po záplavách podíleli a jejichž jména zůstala skryta.
Zcela vyhráno však Kralupy ještě neměly…
Bohužel ani po této záplavě způsobené rozvodněnou Vltavou si místní oddechnout ještě nemohli. K další dramatické situaci došlo v neděli 8. června, kdy se vlivem mohutných srážek na Kladensku protrhlo několik rybníků nedaleko Okoře a příval vody, který již nemohla půda pojmout, se řítil směrem na město. Kralupy nakonec zůstaly ušetřeny, ale Libor Lesák se svým týmem se shodli na tom, že povodně na rybnících je třeba urgentně řešit, jinak by se Kralupy mohly ocitnout v obklíčení vody z obou stran.
První ze změn se tak týkala zeměšských rybníků, kde v prosinci minulého roku došlo k instalaci bezpečnostních přelivů, přičemž náklady na tuto investiční akci pokryla z 85 % dotace Středočeského kraje, kterou místostarosta Lesák pro město obdržel. Jedná se o první změnu, jež se povedla realizovat v rámci akce zlepšování toků potoků na záplavovém území.
… proto nyní pracují na protipovodňové ochraně
"Snažíme se také Středočeský kraj a povodí Vltavy přesvědčit, aby řešily možné přívaly vody na potocích už v jejich území, a ne až v Kralupech nad Vltavou," neopomíná dodat Libor Lesák s tím, že jeho největším přáním by bylo revitalizovat potoky tak, že se vyčistí, jejich toky se vrátí do původních koryt a vytvoří se suché poldry, do kterých se při povodni voda rozlije a do Kralup již vůbec nedoteče.
