Manažer ČEZu Dalibor Roik: Někteří ekologové jen straší veřejnost, ZEVO Mělník pomůže lidem i přírodě

Odpůrci ZEVA na Mělnicku často mylně srovnávají s Malešicemi
Zobrazit fotogalerii (7)
 

Málokterý projekt na Mělnicku budí takové emoce jako plánovaná spalovna v areálu současné elektrárny v Horních Počaplech. Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) chystá Skupina ČEZ a od samého začátku je terčem kritiky jak od různých ekologických sdružení, tak od samotných občanů okolních obcí. Je však opravdu důvod se bát? Vážně budou do ovzduší unikat jedovaté látky? Nejen o tom jsme se bavili s Daliborem Roikem, manažerem projektu ZEVO Mělník.

Pane Roiku, jaká je momentálně situace ohledně ZEVO na Mělnicku? Bude, nebude...?
Na konci srpna, konkrétně 20. 8., jsme obdrželi souhlasné stanovisko od ministerstva k posouzení vlivů na životní prostředí. To je důležitý milník, který říká, že podle tohoto posudku nebude mít zařízení významný vliv na životní prostředí. Samozřejmě jeho součástí jsou podmínky, které jako investor musíme dodržet. My s nimi souhlasíme i proto, že vyjadřují naši snahu do budoucna, jak v případě ZEVO postupovat.

Dalibor Roik
- absolvent Fakulty strojní Vysoké školy Báňské v Ostravě
- absolvováním Katz Executive MBA Worldwide Program na University od Pittsburgh získal titul MBA
- začínal jako konstruktér v Třineckých železárnách
- před nástupem do ČEZ řídil projekty pro Toyota Motor Europe, z toho 4 roky v Bruselu
- od roku 2008 v ČEZ řídí strategické a restrukturalizační projekty
- od roku 2014 se v ČEZ věnuje projektům energetického využití odpadu

Proč vlastně investice do takového zařízení, je stavba vážně potřeba?
Podle současného zákona od roku 2024 u nás bude zakázáno skládkování nevyužitého zbytkového odpadu, což bude obrovská změna v oblasti odpadového hospodářství. Naše legislativa se harmonizuje s evropskou a nám přijde smysluplné vystavět ZEVO v areálu stávající elektrárny, kterou do budoucna čekají velké změny, a zároveň tím přispět k odklonu odpadů ze skládek. Plánujeme utlumit výrobu elektrické energie, soustředit se výhradně na výrobu energie tepelné a zásobovat hlavně Prahu, Neratovice, Mělník i okolní obce přes centrální zásobování teplem, nebo chcete-li horkovod. To je dnes jeden z nejekologičtějších způsobů výroby a distribuce tepla.

Určitě se to ale vyplatí i ekonomicky, nebo ne?
Jistě, ale nejen to. Energetika dnes přechází na bezemisní zdroje, proto i my utlumujeme výrobu elektřiny z uhlí. Efektivita výroby tepelné energie, jejich rozvodů přes horkovod, je z hlediska ekonomického i ekologického to nejlepší, co můžeme udělat. Dává nám to smysl. Dnes ve zmíněné lokalitě provozujeme tři elektrárny – Mělník 1, 2 a 3.

Zkuste mi, prosím, jako laikovi vysvětlit, co se dnes v areálu děje, jak současná elektrárna pracuje a jaké změny se tedy do budoucna plánují...
Jak jsem zmínil, dnes provozujeme tři zdroje, kdy mělnická jednička je sice nejstarší, ale v posledních letech do její ekologizace výrazně investujeme. Navíc od roku 2016 běží další vlna, snížení emisí odsířením. Dvojka už není tak efektivní, do budoucna nemá cenu do ní investovat. Trojka je největší, k ní také patří obrovský komín a chladicí věž, které vidíte při příjezdu do Mělníka. Než jsme postavili Ledvice, šlo o největší hnědouhelný blok v Česku. Vyrábí elektřinu výhradně z uhlí, čehož se chceme zbavit.

Jestli tomu rozumím, "dvojka" a "trojka" jako největší znečišťovatelé ovzduší budou během několika let odstaveny?
Přesně tak to je. V letošním roce dokončíme ekologizaci jedničky, která je primárním zdrojem výroby tepla do horkovodu. V roce 2021 se chystáme odstavit mělnickou dvojku a místo ní postavit plynovou kotelnu coby menší, doplňkový zdroj. A o rok později odstavíme největší „dominantu“, tedy trojku a místo ní postavíme fluidní kotel. Do tohoto konceptu nám zapadá i fakt, že v roce 2024 bychom spustili ZEVO, které o dalších deset procent sníží emise. Navíc nahradí tisíce vagónů s uhlím. Málokdo totiž ví, že směsný zbytkový odpad má dnes výhřevnost přibližně stejně jako hnědé uhlí, které vozíme se Severních Čech. Když to shrnu a velmi zjednoduším, tak odstavováním stávajících zdrojů a najížděním na nové efektivnější snížíme emise o více než osmdesát procent.

Ekologická sdružení, jako je Arnika a další, tvrdí, že až spustíte ZEVO, emise se naopak zvýší. Lidé mají dvě naprosto odlišné informace. Někde je tedy chyba a asi se ani vy nemůžete divit, že stavba budí takové emoce...
Máte pravdu, nedivíme se. Obyvatelé Mělníka i měst a vesnic kolem dostávají jen velmi kusé a vybrané informace. On je to opravdu složitý problém. Jen přečíst rozptylové studie znamená nastudovat stovky stránek textu. Naše čísla jsou sice podpořena mnoha studiemi, tabulkami i grafy, které do detailu ukazují, jaký vývoj bude. Rozumím ale, že pro laiky je to víceméně nečitelné. Proto se v poslední době snažíme věci zjednodušit, ukazovat lidem na laicky čitelnějších infografikách, co je čeká. Uznáváme, že jsme to v minulosti podcenili, čehož se chytla právě i různá ekologická sdružení a vyvolávají v lidech strach.

Někteří lidé nám vyčítají, že plánované ZEVO má mít "jen" osmdesát metrů vysoký komín. Tvrdí, že Malešice mají téměř dvojnásobný, a my že je tedy chceme u Mělníka otrávit. Jenže Malešice vznikly v 90. letech, mají jiné čištění spalin. Vezměte si, že ZEVO v Monaku nemá komín vůbec, aby nerušilo krajinný ráz. Je totiž uprostřed města, tam, kde parkují luxusní jachty. Tohle lidé těžko vstřebávají, protože jde o velmi složité technické problémy. 

Dobře, tak to zkuste na mě...
Dnes výkon pochází ze tří zdrojů, což jsme si vysvětlili výše. My přechodem na tepelnou energii tento výkon snížíme na 42 procent. Po roce 2024, kdy spustíme ZEVO, bude hlavním zdrojem tepla mělnická jednička, pak fluidní kotel a plynová kotelna. Z hlediska výkonu bude ZEVO tvořit asi jen 5,6 procenta, i když z pohledu dodávek tepla to bude 13 % z celku. Z našeho pohledu jako energetiků to není nijak významné. Mohli bychom si říct, že to necháme to být.

Tak proč to neuděláte? Alespoň byste si ušetřili problémy, protesty, petice...
Dává nám to logiku kvůli zbytkovému odpadu, který dnes končí na skládkách. Využijeme ho energeticky, nahradíme uhlí, které bychom jinak spálili. Takže odkloníme odpady z nebezpečných skládek a navíc ušetříme primární zdroje. Jednak snížíme emise o 80 procent. Nečistoty nezmizí hned, ale v průběhu let to bude znát. Za druhé zmizí obří komín, chladicí věž a další stavby, které dnes mnoha lidem vadí. Na našich stránkách se každý může podívat na vizualizace, jak se ráz krajiny změní. ZEVO bude, oproti odstraněným starým stavbám, jen nepatrným zásahem.

Takže se vlastně "něco" demontuje, aby mohlo vzniknout ZEVO. Nebude potřeba dalších prostor, které by se zastavěly?
Ano, v prostoru současné elektrárny bude dost místa, využijeme náš průmyslový areál bez záboru další půdy. Kdybychom měli stavět kdekoli jinde, nebudeme mít napojení na vývod tepla, nebylo by to efektivní. Zakomponovat nový zdroj do areálu, který máme, dává největší smysl. Hlavní ale opravdu je, že díky tomu, že ZEVO pálí nehomogenní odpad, má tedy nejpřísnější limity ze všech zdrojů, které se navíc neustále přitvrzují. Kdybychom i po roce 2024 měli vyrábět teplo z uhlí, emise budou vyšší.

Tohle druhá strana neví, proč jsou stále proti? Přečetl jsem si, že se o třetinu zvýší emise těžkých kovů, zejména rtuti. To tvrdí ekologové. Takže se zbláznili, nebo nemají informace?
Oni mají v jistém směru pravdu, ale využívají překroucených faktů. Protože uhlí opravdu některé těžké kovy neobsahuje, na rozdíl od skládkovaného odpadu. Ale díky sofistikovanému čištění jsou to jen pseudokauzy, kterými na nás útočí některé organizace. Právě kvůli zmíněné rtuti. Nedávno napsali, že budeme třetím největším zdrojem rtuti v Česku, což je naprostý nesmysl.

Počkejte, sám jste řekl, že odpad rtuť obsahuje. Takže kam "zmizí"?
Já říkám ano, platí zákon o zachování hmoty a v odpadu zkrátka rtuť je. Na skládce zůstane a může se časem dostat do půdy. Při termickém využití nezmizí. Ale zachytí se na filtrech, které ZEVO má, a pak jsou určité emisní limity, které mohou být vypouštěny do ovzduší. Naši odpůrci spočítali naše vstupní parametry, kolik rtuti asi může odpad obsahovat. Vynásobili to naší kapacitou a řekli, že ZEVO vyprodukuje tolik a tolik stovek kilogramů rtuti. Což není pravda. Rtuť bude bezpečně zachycena, takzvaně solidifikována a uložena na dobře zabezpečených skládkách nebezpečného odpadu. Když spočítám maximální přípustné limity, které pak můžeme do ovzduší vypustit, je to 33,6 kilogramů. Zdůrazňuji slovo maximální, v reálu je to mnohem méně. Třeba starší ZEVO v Pražských Malešicích, při obdobné kapacitě, v roce 2016 vypustilo pouhá čtyři kila.

Napadá mě, neunikne náhodou více nebezpečných látek při hoření skládek?
Je to tak, což nám přijde hodně nefér. Energetické využití odpadu má právě pomoci odklonit odpady ze skládek. V dnešní době skládkujeme přibližně 50 procent komunálního odpadu. Podle statistik hasičů denně zahoří tři skládky. To znamená, že každý den do vzduchu unikají těžké kovy bez jakékoli kontroly a čištění. Tohle aktivistům nevadí. My přitom za celý rok vyprodukujeme tolik dioxinů, kolik například unikne při novoročním ohňostroji. A viděli jste někdy protestovat ekology proti petardám? Ne. Ke strašení obyvatel používají informace z osmdesátých let, kdy nebylo čištění spalin na dnešní technologické a legislativní úrovni.

Když se řekne dioxiny, možná už není třeba nic dodávat. A lidé automaticky odmítají cokoli, z čeho mají strach...
Ukážete jim děti zmutované po chemických haváriích, dioxinová vajíčka a podobně a proti tomu se těžko bojuje. Strašně těžko se vysvětluje, že to není pravda, že se jim naopak uleví. Jakékoli jednoduché srovnání je vždycky zavádějící a my si úplně nemůžeme dovolit tento problém "popularizovat". Ale najít vhodná zjednodušená přirovnání je velmi složité. Třeba Pražské služby mají jedno takové srovnání. Ukazují, že celé ZEVO vyprodukuje sedmnáct miligramů do ovzduší, což je i tak mnohem víc, než námi povolené maximální limity. A průměrný Čech zkonzumuje deset miligramů v uzeninách. Ano, je to zjednodušené a každý vědec se tomuto zjednodušení bude bránit. Ale lidé nebudou studovat složité výpočty a grafy. V Evropě např. došlo mezi roky 1985 a 2004 k více než 95% poklesu emisí dioxinů ze ZEVO. A to jsou údaje pouze k roku 2004, od kterého pak došlo k dalším výrazným poklesům.

ZEVO stojí i v centru Kodaně, jen kousek od královského paláce. A opravdu si někdo myslí, že by si Dánové takto postavili zařízení, které by jim zmutovalo královskou rodinu? Zajímavé je i to, že bezprostředně vedle spalovny tam stojí luxusní bytový komplex. Její zaměstnanci říkají, že byt si tam dovolit nemohou, protože je to extrémně lukrativní oblast. 

Dalším "výbušným" tématem je doprava. Města plná aut vozící odpad do spalovny, zácpy atd. Mají se toho lidé bát?
Hned v úvodu je třeba říct, že my jako ČEZ jsme se na středočeském hejtmanství snažili prosadit výstavbu obchvatů ještě dříve, než vznikne ZEVO. Když dnes vidíte kličkující kamiony v malých uličkách, chápeme, že to lidi trápí. Protože právě třeba v okolí Počapel jsou další průmyslové podniky, které k té dopravní situaci negativně přispívají.. Ale zpět k nám. Za prvé ZEVO sníží návoz uhlí o 800 souprav ročně. Druhá věc je, že maximální kapacita ZEVO je 40 tun za hodinu, tedy 320 tisíc tun ročně. "Kukačka", která dnes vozí odpad, má zhruba 9 tun, kamion třicet. Z toho plyne, že za hodinu může přijet maximálně jedna „kukačka“ a jedno velké auto.

To znamená, že budete vozit i v noci, nebo se to nějak zprůměruje do denního provozu?
To je dobrá otázka. Během noci zavážet nebudeme, takže dejme tomu, že by se denní provoz zdvojnásobil. Tedy dvě "kukačky", dvě velká auta za hodinu. Víc ani vozit nejde, ZEVO nemá větší kapacitu odpad pojmout. Nikde jinde ho neschováte. Výhoda Mělníka je přitom ta, že leží na železniční vlečce. Počítáme tedy s tím, že velká část odpadu pojede po železnici. Na druhou stranu upřímně říkám, že neděláme byznys s odpadem, jsme energetici. Takže nemůžeme ručit za to, kolik toho přijede po sinici a kolik vlakem. Proto jsme i v našich studiích propočítávali ty nejméně příznivé stavy.

Existují nějaké modely dopravní situace?
Určitě ano. V našich rozptylových studiích jsme modelovali dva krajní stavy. Jeden je, že by opravdu všechno přijelo po silnici, což je nejméně příznivý stav. Nebo že by 80 procent přijelo po železnici a 20 po silnici. Pracujeme s určitou nepřesností (v náš neprospěch) v tom, že v nejbližším okolí „kukačky“ jezdí už dnes. Akorát na druhou stranu, na skládku. Jednoduchou matematikou je zřejmé, že by nárůst dopravy nebyl nijak extrémní. Což ukázala i měření, dnes je totiž dopravní zatížení obcí obrovské. A bude to čím dál horší, každý rok se doprava zvyšuje o 6 procent.

Zmínil jste obchvaty. Pro města je to přeci obrovská šance, vnímají to tak?
My jsme na samém začátku projektu řekli, že bez obchvatů se do ničeho nepustíme. Je to podmínka, kterou jsme dali Středočeskému kraji. Teď se zpracovávají projekty, bude se z jejich strany žádat o posudky EIA. Kolem Horních Počapel tak mají jedinečnou šanci zatahat za páky a jednou provždy vyřešit problémy s dopravou.

Ví se vlastně už dnes přesně, jak bude mělnické ZEVO vypadat, jakých technologií bude využívat?
Samozřejmě jsme zjišťovali, jaká jsou dnes nejspolehlivější zařízení, která se staví a využívají ve vyspělé Evropě. Někteří aktivisté nám vyčítají, že jsme neřekli, jaké zařízení vlastně chceme stavět. Což není pravda. Abychom vybrali nejlepšího dodavatele, nemůžeme dopředu určit přesnou skladbu technologie – tady bude tohle, tamhle tamto, použijete tento konkrétní filtr apod. To by bylo proti zákonu o veřejných zakázkách. Každá z firem má svou nejlepší skladbu, která musí bezvýhradně garantovat ty limity, které my jsme předepsali a jsou ve stanovisku EIA. Jen tak mimochodem, tyto limity jsou přísnější, než dnes požaduje zákon. Za deset let může být vše jinak a my chceme být na budoucnost připraveni už dnes. To znamená, že my uchazečům o výstavbu předepisujeme navrhnout zařízení, které je z energetického hlediska nejlepší a s rezervou splňuje veškeré limity. Z pohledu protestujících jde o nepochopení povolovacích předpisů.