Nejhorší místa v Česku: Orlová je hlavní město pervitinu, zdevastované těžbou uhlí a panelákovou zástavbou

Panelové město Orlová
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Všude dobře, doma nejlépe, říká známé přísloví. Jsou však místa na světě, kam se vracet rozhodně nechcete. V České republice několik takových míst najdeme, ale navštívit je může chtít jen opravdový masochista. Jaké město je na našem území vůbec nejhorší?

Když byl minulý rok zveřejněn výsledek analytického průzkumu Obce a města, mnozí se pustili do rozhořčené debaty o tom, jak v žebříčku kvality života obstála jejich domovina.

Je jasné, že lze spekulovat, zda se nejlépe žije právě ve vítězných Říčanech u Prahy, ale o tom, že město Orlová v karvinské uhelné pánvi je vůbec to nejhorší místo u nás, pochybuje jen málokdo. Najde se hlas proti?

Silnice a paneláky

Jeden odvážný by se našel a je to koneckonců jeho práce. Být starostou Orlové totiž vyžaduje notnou dávku sebezapření a hrdinství. Hned po vyhlášení výsledků zmíněné studie se ozval starosta Tomáš Kuča s námitkou, že se jedná o neférové a účelové výsledky. Odvrátit fakta rétorikou blízkou našemu premiérovi se mu však nedaří. Stačí se rozhlédnout a zeptat.

Mohlo by se zdát, že zestručnit strukturu města jen na hlavní silnici a paneláky je krajně zjednodušující, ale bohužel pro místní se jedná o opravdové každodenní reálie. To však není ten hlavní důvod, který město pasuje v žebříčku kvality života na úplně nejhlubší dno.

Nechvalně proslulé je místo hlavně díky obrovskému počtu uživatelů pervitinu. Přehnaně řečeno by se Orlová dala označit za ráj feťáků. Co se však zdá být nadnesené, je spíše smutné konstatování.

Ráj pervitinu

Město se svoji nechvalnou pověst snaží zvrátit množstvím různých kulturních akcí a volnočasových aktivit, ale špatnou pověst lze jen velmi těžko setřást. Hlavním důvodem je zmiňovaná závislost na drogách.

Jen za poslední rok rozdali pouliční pracovníci na ulicích více jak 40 tisíc injekčních stříkaček, aby eliminovali šíření nemocí jako AIDS či žloutenky. Ve městě, kde žije 30 tisíc obyvatel, se jedná o opravdový unikát.

Není to však nic, s čím by se dalo chlubit. S drogami se tady mladí potkávají již na základní škole. Jen děti z devátých tříd, které prošly anonymním testování na drogy, vyslyšely drtivé vysvědčení. Čtvrtina z nich má zkušenosti s pervitinem.

Důvodem je především nuda a cenová dostupnost. Jedna dávka vyjde uživatele přibližně na padesát korun. Místní pervitin je primárně vyráběn z léků pořízených v sousedním Polsku. Orlová je tak pro ilegální vařiče “perníku” hotovým rájem na zemi. O zákazníky tu totiž není nouze.

Socialismus a uhlí

Orlová však nebyla vždy místem beznaděje, feťáků a všudypřítomné nudy. Malebné město s historickým jádrem bylo devastováno během budování socialismu. Těžba uhlí v těchto časech změnila město k nepoznání. Likvidace přírody a původní architektury následovalo i po revoluci.

Paneláky rostly jako houby po dešti a bezútěšná krajina betonu zahubila zbytky kultury do země. O tom, jestli je město opravdu to nejhorší v České republice, lze spekulovat. Každá oblast, jež byla tvrdě zasažena výraznou těžnou uhlí, dnes nepůsobí jako vysněná místa pro život.

Kořeny minulých životů byly vytrhány a na jejich místě se zasadil beton panelákových domů. Chybějící kultura a utěšení nudy v levně a podomácku uvařeném pervitinu do budoucna Orlové nedávají moc nadějí na změnu.

Extrémy tohoto typu by měly být výzvou pro politiky, kteří se v předvolební soutěži utkávají se sliby na lepší život. Zde mohou dokázat, jak odvážní a schopní jsou. Obyvatelé Orlové jistě nebudou proti.