Pražské Dejvice jsou jednou z nejpříjemnějších čtvrtí hlavního města. Pestrá zástavba, dostupná zeleň a relativní klid pro bydlení však dostává zabrat jen v dvou zásadních lokalitách. Konkrétně se jedná o Vítězné náměstí, z kterého plynule navazuje dnešní Evropská třída. Výpadovka na letiště a městský okruh prostě pojme velké množství automobilové dopravy a v okolí této komunikace je to znát. Není tak překvapením, že Dejvice před nedávnem vyhlásily stav dopravní nouze.
Samotné náměstí se díky tomu proměňuje v místo, kde se chodec jednoduše necítí bezpečně. Původní funkce totiž dostala postupem času pořádně zabrat. Když architekt a urbanista Antonín Engel rýsoval podobu Dejvic, nemohl tušit, jak se o několik desítek let později rozvine právě automobilová doprava.
Náměstí, které mělo být chloubou čtvrti s krásným obeliskem uprostřed, se tak proměnilo pouze v jeden velký kruhový objezd. Budoucnost však vypadá příznivě.
Bacha na přechodu
Asi nejbolavějším místem jsou dva krátké přechody na ostrůvek tramvajové zastávky Vítězné náměstí. Velký počet obyvatel vyplouvá na povrch z nedaleké stanice metra Dejvická a tisíce dalších nemají jinou možnost než se pustit přes „divokou” dopravní komunikaci.
Situaci se snaží alespoň na jedné straně moderovat přítomnost přechodu pro chodce, ale nervozita, velký počet aut a frekventovaná přítomnost tramvají se starají mnohdy o opravdu adrenalinový zážitek. Silniční komunikace je hlavně přizpůsobená hlavně automobilové dopravě.
Každá ze čtyř velmi vytížených ulic totiž svádí k rychlé jízdě, a tak se velmi často stává, že řidič vnímá chodce jako nevítanou překážku v plynulé a rychlé jízdě. Pustit tak někoho přes přechod na každém z přechodů je tak někdy hazardem se životem.
To vše komplikují tramvaje, které celé náměstí kříží, a tím si ho v podstatě zcela přivlastňují. Nitro náměstí je tak pouze tramvajovou křižovatkou a jediný, kdo na něj nohou vkročí, jsou ti, kteří si tady v záhonkové výzdobě odpočítávají trest za veřejně prospěšné práce.
Nedokončené náměstí
Celý záměr zmíněného architekta Engela byl zcela jiný. O nedokončeném náměstí svědčí také velká zelená plocha před areálem kampusu ČVUT, který měl být původně také celý zastavěn pompézní bránou. Dnes se o zábavu každý víkend na tomto místě starají farmářské trhy, což pro místní občany působí velmi uspokojivě.
Stejně tak osvěžujícím dojmem funguje dřevěná veřejná plocha s kioskem, kde se pravidelně odehrává kulturní program, či se zde pouze setkávají spoluobčané u piva, kávy a limonády.
Stále se tyto pozitivní vlivy na celkovou atmosféru místa projevují zběžně a Vítězné náměstí je spíše pro občany Prahy 6 fatální prohrou veřejného prostoru. Budoucnost by se však v následujících letech měla změnit. Vyhlášená architektonická soutěž na komplexní změnu celého prostředí už zná svého vítěze a slibuje opravdový posun k lepšímu. Otázka však zní: Kdy?
Vítězný návrh Vítězného náměstí
Podle vizualizací je patrné, že by se náměstí mělo otevřít lidem a po celém obvodu bude osázené stromy. Tramvaje budou odkloněné na západní straně náměstí a pod povrchem by mělo být zapracované garážové stání.
Co však zní velmi nebezpečně, je termín, kdy by se měl celý projekt spustit. Minimálně čtyři roky se tak na náměstí nic nezmění a vzhledem k tomu, jak dlouho probíhají v Praze podobné projekty, můžeme očekávat, že se realizace celého projektu o pár let neočekávaně prodlouží.
Celková částka revitalizace prostoru by měla vyjít na 500 milionů korun. Náměstí z roku 1925 tak má naději na výrazné zlepšení. Důležité však je, aby se také zrychlil proces stavebního povolení, protože se zdá, že byrokracie je v hlavním městě ta největší překážka na cestě k lepšímu veřejnému prostoru v Praze.
