Inspirace i pro nás: Deutsche Bahn staví zelená nádraží s energeticky soběstačnými budovami

Zelené nádraží Lutherstadt Wittenberg
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Pod pojmem „zelené nádraží“ je možné si představit - za a: stanici, kde mají vlaky stále zelenou, za b: nádražní budovu se stěnami vymalovanými nazeleno anebo za c: takové nádraží, které má minimální nároky na spotřebu energií všeho druhu a nezatěžuje okolí takřka žádnými zplodinami. C je správně. Německý projekt výstavby nádražních budov, které jsou energeticky soběstačné a ekologicky co nejšetrnější, je v běhu od roku 2014.

V rámci projektu „Nádraží budoucnosti“ (Bahnhof der Zukunft), započatého v roce 2009, nastavila nově ustavená pracovní skupina správce infrastruktury DB Netz (Deutsche Bahn) vysokou laťku: vybraným architektonickým studiím byl zadán požadavek na vytvoření moderní, urbanisticky hodnotné a ekologicky šetrné stavby, která bude tzv. CO2 neutrální, bezbariérová - přístupná handicapovaným cestujícím a bude nabízet vše potřebné pro rychlé odbavení a příjemný pobyt při čekání na spoj s minimální spotřebou elektrické energie.

Prozatím byly fyzicky realizovány dva projekty: v roce 2014 byla otevřena nová staniční budova nádraží Kerpen-Horrem na trati z Kolína nad Rýnem do Cách (Aachen) v Severním Porýní-Vestfálsku a v prosinci roku 2016 obdobně koncipovaná staniční budova v Lutherstadt Wittenbergu v Sasku-Anhaltsku (asi 70 km severně od Lipska).

Sklo a kámen

Při stavbě nových budov bylo využíváno maximum recyklovatelných materiálů a moderní postupy, zabezpečující dlouhodobě vysokou užitnou hodnotu staveb při minimálních nákladech na údržbu. Až 52 % nádražní fasády je ze skla - uvnitř haly je proto po většinu dne příjemné přirozené osvětlení bez nutnosti využívat umělá svítidla. Ta jsou ostatně tvořena výhradně LED, napájenými primárně ze solárních panelů na střeše.

Část střechy je ozeleněná, což snižuje její zahřívání; veškerá dešťová voda je sbírána a využívána v provozu budovy. Designérské prvky ve vzhledu tmavého kamene dodávají stavbě na exkluzivitě. Při řešení vnitřních prostor byl dán důraz na snadnou orientaci uživatelů, tedy cestujících - ve volném prostoru jsou umístěny informační digitální kiosky („digitální recepce“) jednotného vzhledu, u kterých si lze automatizovaně vyřídit vše potřebné, zjistit informace o spojích a zakoupit jízdenky.

Digitální ukazatele poskytují veškeré údaje, ale přítomen je i personál pro osobní kontakt a rady ohledně cestování a informace o spojích. Prostor se sedačkami - čekárna - je v prosklené části haly a je vybaven podlahovým vytápěním. K získávání energie pro topení byla využita i geotermální ložiska v blízkosti stanice Horrem.

Financování

Oba dosavadní pilotní projekty „zelených nádraží“ byly společně financovány (jak je v Německu obvyklé) na základě dohody státu, spolkové země, města a provozovatele dráhy (DB). V případě prvního projektu „Kerpen-Horrem“ bylo využito i částečné financování s využitím prostředků programu Evropské unie INTERREG-IVB. Další projekty se připravují.

U nás se zatím většina aktivit zaměřuje na opravy 50 a více let neudržovaných nádražních fasád klasickými technikami - snad by stálo za to nechat se v co nejbližší době inspirovat i tímto německým modelem přeměny nádraží na ekologicky šetrné stavby. Dodejme, že domů - jako model v měřítku 1:87 - si lze budovu stanice Horrem zakoupit ve formě stavebnice.