Archeologové už mají jasno: Největší část romského tábora v Letech byla v areálu vepřína

Tábor v Letech byl založen 8. srpna 1940 jako kárný pracovní tábor pro odsouzené vězně
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína, v místech nad halami. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Potvrdil to vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.

Muzeum vyhlásí 14. října krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku v Letech u Písku. Vítěz by měl být znám v červnu 2020. Novinářům to řekla vedoucí oddělení památníků holokaustu Muzea romské kultury Monika Duždová. Památník by se měl začít stavět v roce 2021, areál chce muzeum otevřít v roce 2023. Na stavbu má příslib milionu eur (25,8 milionu Kč) z norských fondů a půl milionu eur (13 milionů Kč) na expozice a aktivity.

"V areálu vepřína se nachází největší část tábora, vně vepřína zasahuje možná deset procent. Teď je to naprosto jednoznačné, vyplynulo to z našeho výzkumu, a zároveň překvapivé zjištění je, že velká část tábora nebyla zničena. Trosky se zachovaly velice dobře dodnes, jsou překryté navážkami," řekl Vařeka. Archeologové zkoumali travnatý prostor nad halami.

Jasno bylo už dříve

Velice překvapivé je, že archeologický výzkum jednoznačně prokázal, že v době, kdy se začal vepřín budovat, musely být trosky tábora viditelné na povrchu, zdůraznil. "Ještě v 70. letech tábor, jeho pozůstatky, půdorys, základy, některé spálené konstrukce, to muselo být viditelné na povrchu. Naše zjištění potvrzují také letecké snímky, v té době tajné, které pořizovala československá armáda," řekl Vařeka.

Do odpadní jímky, kterou archeologové odkryli, byly při likvidaci tábora v roce 1943 naházeny trosky, části konstrukcí. Tábor zničili okupanti tak, že ho zapálili. "V jímce jsou také předměty vězňů jako součásti oděvů, obuvi i několik drobných šperků," řekl Vařeka.

Vepřín v 70. letech stavěl Společný zemědělský podnik živočišné výroby Písek. Archeologové dělali první sondy u vepřína v roce 2017. Tehdejší majitel, firma Agpi, jim nepovolil výzkum v areálu. Do konce roku 2020 by měl být vepřín zbouraný. Demolice a průzkum budou stát 111 milionů Kč.

Našly se hroby

Archeologové zjistili, že při stavbě hal vepřína byla část tábora zničena, dělníci ji odbagrovali v druhé polovině 70. let. "Ovšem zemina včetně trosek části tábora byla navezena na přilehlou louku a navážky zakonzervovaly velkou část tábora," řekl Vařeka. V západní části vepřína odhalili archeologové dřevěné domky, dva dodatečně přistavěné velké, měly kamenné podezdívky, někdy jen cihlové podklady. Zachovalo se i zázemí tábora jako prádelna, umývárna, stáj, dezinfekční stanice a odpadní jímka.

Letos v září našli archeologové v Letech hroby jednotlivců. Odkryli hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, našli i sedm hrobových jam. Podle pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních.

"Výzkum dokázal, že existence tábora na tomto místě opravdu byla. Romové, veřejnost i politici nebudou teď moci vyvrátit to, co bylo dokázané. Vnímám to (výzkum) velmi pozitivně," řekla Duždová.

Historie místa

Vepřín se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. V 90. letech v něm začala podnikat firma Agpi. V 13 halách měla 13 000 prasat. Loni stát areál koupil za 450,8 milionu Kč. Provozovatelem je Muzeum romské kultury.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1 308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.