Venčil psa a našel poklad z doby bronzové. Archeologové ho představí veřejnosti

Vídíte, jak málo stačí k úžasnému objevu? Prostě si vyrazit na procházku
 

Archeologové v sobotu 19. října v náchodském muzeu při programu mezinárodního dne archeologie představí zlatý poklad z mladší doby bronzové. Do muzea devět spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů donesl na jaře muž, který jej našel v lese u Náchoda. Archeologové nechtějí bližší informace k místu nálezu zveřejnit. Nálezce požádal Královéhradecký kraj o vyplacení nálezného.

Podle archeologa muzea Jana Košťála jde o jeden z největších zlatých pokladů z doby bronzové objevených v Čechách. "Je to zlatý depot devíti takzvaných nekonečných spirál vyrobených z dvojitého drátu na obou koncích s očky, přičemž na jedné straně je drát tordovaný (stočený kolem své osy). Sedm spirálek má přibližně stejnou hmotnost a dvě jsou výrazně lehčí, přičemž jeden je přeštípnutý," řekl Košťál.

Uprostřed lesa na kraji rokle

Nálezce archeologům řekl, že poklad objevil v dubnu při venčení psa ve stráni, v místě rozrytém od divočáků. Zlatý drát trčel ze země. Archeology překvapilo, že to bylo nalezeno na odlehlém místě uprostřed lesa, na kraji rokle. "Z nejbližšího okolí nálezy z tohoto období nejsou," vysvětlil Košťál. Vědci zlatý drát v podobě spirály datovali do mladší doby bronzové, tedy do období mezi roky 1200 až 900 před naším letopočtem.

Jak se předmět do země dostal, se archeologové mohou pouze domnívat. Šlo o ojedinělý nález, nenašly se u něho jiné předměty. Jednou z hypotéz je to, že si zlato mohl v nepřístupném terénu někdo v pravěku uschovat, aby si ho později vyzvedl. Za pravděpodobnější vědci považují hypotézu o kultovním místě. Nález z Náchodska má totiž analogii s objevem podobné spirály a dalších bronzových předmětů u Mladé Boleslavi.

Sloužily k dalšímu zpracování

"Spirálky u Náchoda se našly na východní straně svahu nad roklí. Podobný nález byl objeven před 12 lety v okrese Mladá Boleslav. I tam to bylo na východní straně svahu, navíc se tam našly i bronzové předměty, které umožnily celý poklad s jistotou datovat. Zlatá část tohoto depotu má hmotnost jenom o šest gramů vyšší. Interpretace tohoto nálezu je, že mohlo jít o obětinu slunečnímu božstvu či kultu," uvedl Košťál.

Podle archeologů podobné zlaté spirály v době bronzové sloužily zřejmě jako polotovar k dalšímu zpracování nebo jako předmincovní platidlo neznámé hodnoty. Z východních Čech je doloženo jen několik obdobných nálezů. K nejznámnějším patří tzv. královéhradecké zlaté osmičky. Byly objeveny v 19. století v historickém centru Hradce Králové. Šlo o zlatý drát svinutý do tvaru osmičky. V minulosti byly objeveny také v Černilově na Hradecku, ale ty se nedochovaly.

Kolik dostane se neví

O vyplacení nálezného jedná Královéhradecký kraj. "Správní řízení o udělení nálezného běží, zatím nemohu říci, kolik nálezce dostane, sami nevíme. Rada Královéhradeckého kraje o tom bude rozhodovat pravděpodobně do měsíce. Žádné podrobnosti nemůžeme sdělovat," doplnil Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana.

V oblasti Náchoda jsou nálezy z doby bronzové ojedinělé. Archeologové dosud nenašli žádné sídliště či pohřebiště. S největší pravděpodobností, ale již v té době vedla přes území dnešního Náchoda obchodní stezka do dnešního Polska.