Na olympijských hrách se chtěl seznámit s hvězdným Jimou Petersem, Angličanem, který patřil v té době k nejlepším. Povedlo se, skamarádil se s ním na startu a pak ho bez milosti porazil. Od té doby se stal Emil Zátopek skutečným běžeckým králem...
Nechal za sebou i hlavní hvězdu Peterse
Zátopek si svého nového známého vyhlédl před závodem v novinách, dočetl se, že bude hlavním favoritem vrcholu olympijských her. Chtěl se ho v závodě držet co nejdéle, ideálně více jak 42 kilometrů, tedy až do cíle. Po třetině závodu byli oba v čele, dokonce spolu prohodili pár slov: "Neběžíme moc rychle?" zeptal se Zátopek Peterse, který mu odpověděl, že ne, že se tento závod takhle běžet má... popsal legendární Čech ve svých pamětích.
V tu ránu ale Brit přeběhl na druhou stranu, zřejmě proto, aby měl klid. Ten mu byl následně brzy dopřán. Angličanovi totiž došly síly, Zátopek šel do čela a nakonec nezapomenutelně zvítězil. Završil se tak tím počin, který bude dlouhé desítky let pod pěti kruhy zapsán jako jeden z nejúžasnějších. Jako počin, který už zřejmě nikdy nebude pod českou vlajkou zopakován.
Nepřítel komunistů
Už před odjezdem na sever Evropy si to Emil Zátopek u vedení vládnoucí komunistické strany rozházel. Nechtěl totiž odjet na OH bez svého kamaráda - mílaře Stanislava Jungwirtha, jenž měl kvůli otci u "soudruhů" škraloup v kádrových materiálech. Tehdy se totiž Zátopek soudruhům postavil, že buď odjedou oba, nebo nikdo. Strana nakonec ustoupila a odjezd obou sportovců povolila. A ani jejich očekávaná "odveta" nemohla přijít ihned, jelikož se Zátopek stal absolutní československou legendou.
Režim si však na svou šanci počkal... Zátopka zneužil ke své propagandě a následně jej po roce 1968 a podpisu manifestu dva tisíce slov poslal k lopatě. Věnovat se musel místo užívání "sportovního důchodu" například vrtání studní po celé československé vlasti. Rehabilitován byl až prezidentem Václavem Havlem.
Nejen v mysli milionů Čechů, ale i u řady zahraničních sportovních hvězd zůstane Zátopek navždy jako legenda, která dokázala velké věci. A to nejen pro své heslo: "Když nemůžeš, přidej!"
