Každý z nás to zná. Vykročení pravou nohou zajistí úspěšný den, černá kočka přes cestu značí smůlu a podkova přináší štěstí. Toto jsou notoricky známé pověry, mezi které samozřejmě stoprocentně patří i pátek 13. Hned na začátku je však třeba říct "buďte v klidu!". Žádné zaklínadlo černé magie, žádná zlá čarodějnice ze Země Nezemě, dokonce ani žádní pekelníci nemají na tento den vliv. Je to jen a pouze v našich hlavách.
Záleží na každém, jak k tomuto dni přistoupí. Je daleko větší pravděpodobnost, když si usmyslíte, že se vám něco stane, tak se tak zřejmě opravdu stane. Ale svádět to na "nešťastné" datum by bylo příliš snadné. Naštěstí ne každý na čáry máry věří a naopak má den vedený jako šťastný. Jiní ho neprožívají vůbec.
Stále však existuje skupina lidí, kteří vůbec nevystrčí nos z domu. Ne z legrace, berou to smrtelně vážně. Jsou tam prý v bezpečí. Nebudeme jim to vymlouvat. Pojďme se ale spíše podívat na to, kde se vůbec legenda jménem Pátek 13. vzala a co všechno ji provází.
Kdy to celé vzniklo?
Víte, kde a jak vznikaly pověry kolem "děsivého" pátku? Pravděpodobně nejznámější událost, která má reálný základ v historii, se odehrála 13. října 1307. Francouzský král Filip IV. Sličný nechal zavraždit velmistra templářského řádu jménem Jaques de Molay. Nebyl však zdaleka sám. Templáři se koruně znelíbili zřejmě proto, že měli až příliš velkou moc a král jim dlužil více, než státní kasa unesla. A proč se tedy dluhů nezbavit jednou provždy?
Tímto činem nastaly templářům velmi kruté časy, kdy byli obviněni z kacířství a v těch lepších případech jim byl pouze odebrán veškerý majetek. Horší případy pokračovaly mučením zakončeným upálením na hranicích. Nakonec tak dopadli v podstatě všichni příslušníci řádu. To znamenalo definitivní konec templářů. Ovšem králi Filipu IV. se jeho hanebnost vymstila. Velmistr, kterého dal popravit, ho těsně před smrtí proklel, a král tak do roka zemřel velice bolestivou smrtí.
Někteří to vidí jinak
Křesťané tvrdí, že původ nemilého pátku 13. se nachází již v Novém zákoně. Na Velký pátek byl podle nich ukřižován Ježíš Kristus a den předtím proběhla poslední večeře, kde usedlo 13 lidí. Tím třináctým byl právě onen Jidáš, jenž poté zradil Ježíše. Pro Židy byla třináctka vůbec "tragická". Třináctým písmenem hebrejské abecedy je totiž písmeno M, které je též prvním písmenem ve slově Mavet (smrt).
V historii bylo číslo 12 považováno za úplné, tudíž číslo 13 nebylo bráno za plnohodnotné. Přeci jen máme 12 měsíců v roce, 12 hodin, 12 bohů na Olympu, 12 apoštolů, 12 imámů, tedy následovníků proroka Mohammeda, a šlo by pokračovat dál. V mnoha zemích jsou například natolik paranoidní, že číslem 13 zakazují označovat domy či ve výtahu ruší 13. patro, které prostě "neexistuje". V některých zemích, jako je třeba Španělsko nebo ve státech Latinské Ameriky, zase nemají nešťastný pátek, ale úterý třináctého.
Ovšem pověry bychom mohli nalézt daleko dříve. Dokonce už v textu z 18. století před naším letopočtem najdeme první zmínku o možném strachu z magického čísla 13. Slavný Chammurapiho zákoník, který obsahuje téměř 300 zákonů a nařízení, totiž vynechal číslo třináct. Proč asi? To už dnes můžeme jen hádat.
Opravdu si za to můžeme sami?
Kolik z nás ale opravdu věří, že v tento den máme mít smůlu více než jindy? Ono je jednoduché vstát a své neúspěchy shazovat na to, že je to celé právě kvůli pátku 13., ale třeba to tak opravdu je. Existuje skupina lidí, kteří tvrdí, že vše je odvozeno od našeho myšlení.
Pokud ráno vstaneme se špatnou náladou, většinou nám pak zůstane už po celý den. Máme negativní myšlení, a tím si také pak vše zlé sami přivoláváme. Tak jako náš nešťastný pátek: už dopředu víme, že tento den přijde a také tedy očekáváme jen to nejhorší, které se právě díky tomu následně děje.
Pozitivní energie vše ovlivní
Nejlepší ale je mít každý den, včetně pátku 13., označený jako "šťastný". Pak se vám prostě nemůže nic stát a jste v klidu. Mohou v tom hrát roli různé věci jako třeba první láska, narození dítěte či výhra v loterii. Nejdůležitější je zde ale právě ona pozitivní energie. Pokud si ji dokážeme udržet, nemůže nás už nic rozhodit.
Ale je jedno, jestli nám sílu dává vesmír nebo vlastní myšlenky. Ono je to totiž ve finále tuze jednoduché. Stačí se dokázat přesvědčit, že je vše skvělé, a pokud není, tak to tak asi mělo být. Takže berte dnešní den jako ten, který přišel po čtvrtku, a budete se mít hned o něco lépe.
