Řasokoule se občas chová jako divné zvíře. Moderní rostlinu zvládne pěstovat každý

Řasokoule zelená je nenáročná pro domácí pěstování
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Lidé, kteří řasokouli doma mají, jsou ve většině případů jejími velkými obdivovateli. Je to zelené, žije to ve vodě a ve své podstatě se to chvílemi chová jako divné zelené zvíře. Jednou ji najdeme na dně nádoby, zítra se vznáší u hladiny. Řasokouli si prostě musíme zamilovat, to jinak snad ani nejde…

Milovníci pokojových rostlin ve svých bytech pěstují nepřeberné množství nejrůznějších druhů domácích a zvláště exotických rostlin. V poslední době se ale čím dál tím častěji v našich domácnostech zabydluje řasokoule. O co jde a jak se k ní chovat?

Odkud pochází?

Řasokoule zelená, jak se tato stále ještě novinka v našich krajích jmenuje, se ani v přírodě nevyskytuje nijak hojně. Mohli bychom ji najít jen na několika místech, a to zvláště v jezerech  na ostrově Hokkaido, kde se stala dokonce jeho oficiálním maskotem, na Islandu v jezeře Mývatn nebo ve Skotsku či Estonsku. Pohled pod hladinu takového jezera, v němž se řasokoule zabydlely, musí být ale úchvatný. Vždyť už jen s tou jednou, kterou mají mnozí pěstitelé doma, má člověk chuť si povídat.

Až 30 centimetrů

V ideálních podmínkách mohou řasokoule dorůstat až 30 centimetrů v průměru, ale doma se takové velikosti rozhodně nedočkáme. Takových kousků je v přírodě jen velmi málo a pro tak bujný růst potřebují opravdu ideální podmínky mělkých zákoutí jezer s velkým množstvím slunečního světla. Pořídíme-li si řasokouli domů, můžeme počítat s přírůstkem tak kolem půl centimetru v průměru ročně. I to ale potěší.

Péče o ni je jednoduchá

Pěstovat doma řasokouli není nic složitého. Jediné, co potřebuje, je nádoba s čistou vodou. Vodu přibližně jednou za týden vyměníme a řasokoule bude spokojená. Při výměně vody můžeme pod slabým proudem (aby se neroztrhala) proprat také samotnou zelenou kuličku, aby nezůstávala uvnitř stará voda.

Proud vody i manipulace v rukou připomíná alespoň vzdáleně přirozené prostředí, kde se řasokoule vlivem pohybu vody nebo kontaktem s vodními živočichy také otáčí a pohybuje.

Nehnojit

Někteří pěstitelé by mohli mít výčitky, že o svoji novou přítelkyni dostatečně nepečují. Řasokoule ale nepotřebuje žádné hnojení nebo speciální výživu. Všechno, co potřebuje, si obstará sama, na nás je jen, abychom ji měli rádi a občas s ní v nádobě pootočili. Tak se bude cítit jako v přírodě a světlo bude dopadat i na místa, která byla včera u dna.

Také bychom se měli postarat o vhodnou teplotu, která nemá být příliš vysoká. Určitě neuděláme řasokouli radost umístěním k topení nebo na parapet, kam celý den svítí sluníčko. Stačí jí rozptýlené světlo a teplou vodu opravdu nemá ráda. Proto se také snažíme jí při výměně vody nabídnout vodu studenou.

Rozpadá se?

V podmínkách, které jí ne zcela vyhovují, se může stát, že se začne trochu rozpadat. Ani v takovém případě není potřeba začít propadat panice. Řasokouli můžeme jednoduše opatrně svázat provázkem do požadovaného tvaru a počkat, až opět sroste. Není to hned, ale většinou se dočkáme. Pokud na ni zpozorujeme jiné změny - třeba na barevnosti - můžeme zkusit zlepšit podmínky pro její pěstování častější výměnou vody. Odměnou nám bude „přátelství“ a společnost neuvěřitelně sympatické zelené kuličky.

Klíčová slova: