Mezinárodní vědecký tým včetně odborníků ze Zoo Dvůr Králové nad Labem loni v prosinci vytvořil třetí životaschopné embryo nosorožce bílého severního, jemuž hrozí vyhynutí. První dvě embrya se podařilo vědcům vytvořit loni v srpnu. Embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. První pokus je plánován na letošní rok.
Vyšší šance na úspěch
Podle zástupců projektu se vytvořením třetího embrya výrazně zvýšila šance na úspěšnou produkci mláděte. Zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a lze ji opakovat, dokud zvířata příliš nezestárnou. „Nevíme, kolik embryí budeme potřebovat k úspěšnému narození nového severního bílého nosorožce. Proto je každé embryo tak důležité a proto je velmi důležitá dlouhodobá spolupráce mezi vědci, odborníky v zoologických zahradách a ochránci přírody v terénu,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.
Jen jedno z devíti vajíček
Embrya se vyvinula v italské laboratoři Avantea v italské Cremoně. Tamní vědci, stejně jako loni v létě, nechali dozrát vajíčka ze samic Nájin a Fatu odebraná v rezervaci Ol Pejeta. Oběma samicím vědci 17. prosince odebrali celkem devět vajíček (oocytů), tři z Nájin a šest z Fatu. Po inkubaci a zrání byla čtyři vajíčka z Fatu a jedno z Nájin oplodněna spermatem samce Suniho, přičemž jen jedno ze čtyř vajíček Fatu se nakonec vyvinulo v životaschopné embryo. „Skutečnost, že jsme znovu vytvořili další embryo z Fatu a žádné z Najin, ukazuje, že nemůžeme ztrácet čas. Stárnutí zvířat hraje proti nám,“ uvedl vedoucí týmu laboratoře Avantea Cesare Galli.
Boj o přežití druhu
V prosinci 2019 tým také přepravil z Keni do Německa sperma posledního severního bílého nosorožce samce Súdána, který uhynul v březnu 2018. Záměrem je sperma použít k vytvoření dalších embryí. Aby mohlo být použito, musí jej vědci nejprve otestovat a zjistit, jestli je pro tyto účely použitelné. Umělá reprodukce je podle vědců jediným způsobem, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce. Embrya by měla být vložena do samic nosorožců bílých jižních, protože žádná ze samic v Ol Pejetě již není schopná mládě odnosit. „Jsme pevně odhodláni uskutečnit náš plán vložení embrya do náhradní matky ještě v roce 2020,“ konstatoval Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat.
Ve volné přírodě již nežijí
Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic nebyla schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v Keni v roce 2014 a 2018. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.
Státy spolupracují
Odběr vajíček, tvorba embryí a příprava na jejich přenos jsou společným úsilím vědeckých a odborných institucí z Evropy i Afriky podporovaným keňskou vládou. Souvisí s tím také výkumný projekt BioRescue, který se zabývá možnostmi vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.
