Místo, kde začala epidemie: Wu-chan byl časovanou bombou, v otřesných podmínkách se dalo sehnat cokoli

Rybí trh Wu-chan ukazuje na šokující podmínky, ve kterých se tam pracovalo a nakupovalo
Zobrazit fotogalerii (23)
 

Koronavirus se šíří světem a my stále nevíme, jak s ním účinně bojovat. Pokud se ale vydáme po stopách nemoci, musíme vždy skončit u rybího trhu ve Wu-chanu, kde nákaza poprvé propukla. Její počátky zřejmě souvisí se zvířaty, která se zde nelegálně prodávala. Právě z jejich těl se později virus přenesl na člověka. Zveřejněné snímky, které se nyní šíří čínskými sociálními sítěmi, dokazují, že k vypuknutí nemoci a jejímu šíření mohly přispět i otřesné podmínky na tržišti.

Wu-chan Market a jeho ceník
Mokrý rybí trh dokázal ukojit potřeby i těch největších labužníků. Vedle mořských plodů se dal pořídit například: 

Živý jelen - 6 000 juanů
Živý pštros - 4 000 juanů
Živý páv nebo liška - 500 juanů

/KOMENTÁŘ/ The Huanan Seafood Wholesale Market, jak se známý velkoobchod s mořskými plody ve městě Wu-chan oficiálně nazývá, patří mezi takzvané mokré trhy. Ty jsou v Číně velmi oblíbené, neboť sehnat se zde dá prakticky cokoliv, a to nejen z mořské říše. Obchodníci na trzích nabízí i živá zvířata včetně divokých. Od psů, přes kočky, až po zajíce, netopýry a hady. A právě v tom se skrývá nebezpečí těchto míst.

Jak to chodí na čínském rybím trhu? 

Na velmi malém prostoru je zde množství stánků natlačeno do úzkých uliček. Na jednom místě se skladují nedávno ulovené ryby i živá zvířata, do toho probíhají porážky. Právě v tom totiž tkví kouzlo i problém mokrých trhů. Maso se tady zpracovává tak, jak je, přímo před zákazníkem, hygiena je ovšem nulová. K dispozici většinou nejsou lednice ani chladicí boxy a co víc, špinavé klece se zvířaty často přiléhají k řeznickému pultu, kde je maso krájeno. Kvůli tomu je vše v těsném kontaktu, případný přenos virů je otázkou okamžiku.

Podobná situace panovala také na rybím tržišti Wu-chan, které bylo oficiálně uzavřeno již 1. ledna 2020 poté, co stopy od prvních nakažených lidí směřovaly právě sem. Následně, konkrétně 22. ledna, zakázaly místní úřady ve Wu-chanu obchod se živými zvířaty na mokrých trzích. V druhé polovině měsíce se však již do té doby neznámá nemoc začala rychle šířit. Podle některých pak k vypuknutí nákazy přispěl i fakt, že market se nacházel blízko vlakového nádraží.

Wu-chan je hlavní železniční a dopravní tepnou a zároveň nejlidnatějším městem střední Číny. Stejně tak je považován za její kulturní a ekonomické centrum. Koronavirus z něj však učinil město duchů, odkud se dnes v podstatě není možné dostat. 

Nejen slavné místo, ale i semeniště nemocí 

Některé čínské sociální sítě zaplavily fotografie, které ukazují skutečnou situaci, jež na rybím trhu panovala ještě předtím, než byl uzavřen. To, co je na nich možné spatřit, pak překonává i ta nejhorší očekávání. Špinavé klece s divokými zvířaty, podvyživení psi, nebo léta nečištěná kanalizace. To vše muselo být semeništěm nejrůznějších nemocí. Zároveň s tím některé zprávy na sítích, byť neověřené, ukazují i na fakt, že místní upozorňovali již dlouho před vypuknutím nákazy na neutěšený stav tržiště, avšak úřady nedokázaly pružně reagovat. Pokud by tak učinily, možná mohly šíření viru předejít. 

Zároveň však například internetové noviny Sciencemag.org nebo Popular Science přinesly informace o tom, že mokré tržiště ve městě Wu-chan nemusí být jediným zdrojem nákazy. Není totiž jisté, zda většina prvních nakažených s tímto místem vůbec přišla do styku. Na druhou stranu je však z dostupných fotografií zřejmé, že nejen Wu-chan, ale i další mokrá tržiště jsou bolavým apendixem Číny a jejich často neúnosný stav bude nutné řešit.

Pozn. red.: Autor komentáře se před pár dny z Číny vrátil, hovořil s mnoha obyčejnými Číňany a poskládal ucelený obraz o tom, jak probíhaly první hodiny po vypuknutí epidemie. Zároveň podává svědectví o situaci v dalších dnech. Jeho jméno jsme slíbili uchovat v anonymitě.