Pětileté královny krásy a šílených představ vlastních rodičů. Psychologové varují: je to zničující

Soutěže "krásy" malých dívek jsou oblíbené hlavně v USA. Jak vypadá hezká holčička?
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Dětské soutěže krásy známe hlavně z amerických dokumentů, které se tu a tam objeví na některém z našich televizních kanálů. A dlužno podotknout, že se většina z nás nestačí divit. Jak je možné, že jsou rodiče malých dětí schopni udělat ze svých holčiček stvoření podobná komiksovým postavičkám? A víte, že finále Miss Princess proběhlo v prosinci i u nás - už posedmé?

I když by se mohlo zdát, že jsou soutěže malých krásek výsadou Spojených států amerických, čas od času se podobná větší akce uskuteční i jinde ve světě. Naštěstí většinou ne v takové intenzitě a hlavně v podobě, kterou můžeme vidět právě v USA, kde jsou absolutně stírány rozdíly mezi dětmi a dospělými. Jedna taková soutěž má za sebou sedm ročníků i v naší republice. Jde o Miss Princess.

Miss Princes

Soutěž malých holčiček se tedy nevyhnula ani České republice. Konkrétně Miss Princess pořádá Dominika Myslivcová, modelka, blogerka, youtuberka a dokonce i politička (v roce 2016 kandidovala v krajských volbách za Úsvit společně s Blokem proti islamizaci). V jejím pojetí soutěže není hlavním cílem získat korunku a první místo, ale umožnit dívkám alespoň na chvíli se stát opravdovou princeznou.

Fotografie ze soutěží tomuto prohlášení dávají za pravdu. Nejde o holčičky, z nichž jsou násilím “vyrobeny” dospělé ženy, ale o dívky v hezkých šatech s korunkou na hlavě. Česká varianta dětské soutěže krásy skutečně není tak agresivní jako ta americká.

Špulit rtíky, vypnout hruď - v šesti letech?

Na druhou stranu ale “Růžový deníček Dominiky Myslivcové” v části “Učím malé holčičky, jak být sexy” vypráví třeba i o tom, že soutěže krásy a jejich vítězky jsou jedna jako druhá, nejsou zajímavé a zapamatovatelné. „Učím je (malé holčičky) už odmalička špulit rtíky, házet očka na porotce a vypnout hruď.

Někdo se musí zaměřit na ty malé, ať z nich nevyrostou přesně ty nudné, nezáživné vítězky krásy, jakých máme nespočet.” A tak můžeme jen diskutovat o skutečné podstatě soutěže. Pravdou je, že o soutěžící dívky a tedy i přízeň rodičů Miss Princess nouzi patrně nemá. Můžeme ale jen doufat, že se u nás nespustí vlna soutěží podobných těch, které jsou běžné za oceánem.

V USA to vidí jinak

Ve Spojených státech má soutěž dětské Miss dlouhou a také tvrdou tradici. Za roky a roky její (respektive jejich) existence se podařilo mnoha dívkám udělat radost vítězstvím v té či oné oblastní nebo dokonce národní soutěži, ale stálo to již také zdravotní problémy a dokonce i smrt jedné z malých soutěžících, která přišla o život násilně. Bylo jí přitom šest let a život měla před sebou. Proč to maminky svým dětem dělají?

Není to jen tak

Asi každá holčička se někdy pokusila půjčit si čaty a boty svojí maminky a zahrát si na dospělou krásku. A je to docela normální. Hranice je překročena ve chvíli, kdy se do všeho vloží dospělí a z prvotní přirozené touhy po hře na dospělé udělají byznys velkého rozsahu.

Dívky potom přestávají být dětmi, které s radostí soutěží, ale polotovarem k úpravě a výrobě malých dospělých. Vždyť některé matky dokonce přiznaly, že nemají problém "pomoci" svým malým dětem ke kráse botoxem...

Stojí za tím - peníze

Hlavně jsou takové soutěže ale zdrojem peněz pro organizátory soutěží - a protože jde o skutečně lukrativní záležitost, není problém objíždět soutěže téměř každý týden. Že takové dívky ztratí dětství? Jistěže ano.

Jejich maminky jsou ale schopné oponovat tím, že jen plní přání svých holčiček. Chce se konstatovat, že právě dospělí by měli mít rozum a i kdyby dívky soutěže objíždět skutečně chtěly, což se tedy z některých záběrů ze zákulisí jeví jako velmi nepravděpodobné, měli by jim to důsledně rozmluvit.

Psychologové bijí na poplach

O amerických soutěžích se hovoří často a psychologové v té souvislosti bijí na poplach. Jak si i lidé, kteří se tímto oborem nezabývají, umí představit, určitě nejde o zábavu, která by byla pro malé holčičky do budoucna prospěšná.

Jestliže se již v pěti, šesti letech nebo dokonce i dříve začnou zabývat svým zevnějškem, tráví s rodiči hodiny v kosmetických salonech, u kadeřníka, nosí umělé zuby a na pódiu předvádějí pózy, za které by se nemusely stydět dámy v leckterém baru, není to opravdu ten nejlepší směr jejich vývoje.

Navíc často zanedbávají školu - vždyť příprava na další soutěž musí být intenzivní… Takový životní styl asi nejde ohodnotit jinak než pomýlení rozumu rodičů. Děti za to opravdu nemohou. A tak věřme, že se podobná móda u nás skutečně neujme a že zůstane Miss Princess se svojí mírnou podobou takových soutěží stále jen výjimkou, která potvrzuje pravidlo.

Klíčová slova: