Doporučený dopis nedostanete, pošťáci mají strach. Riziko je na příjemci, který musí na poštu

Kdo chce zásilku, musí si pro ni dojít
 

Česká pošta sama sebe pasovala do role bojovníka proti koronaviru. Nabídla své kapacity, chce se podílet na logisitce v době karantény, doručovat balíky s dezinfekcí a další věci. Skvělé! Ovšem pokud jde o běžné zákazníky, kteří chtějí doporučený dopis nebo balík, tak ti si musí dojít na poštu a riskovat vlastní zdraví. Nikdo se za to na pošťáky nemůže zlobit, nedostali totiž žádné ochranné pomůcky ani dezinfekční prostředky.

Místo doporučeného dopisu oznámení ve schránce a cesta na poštu. Známe to všichni, děje se to neustále. Ovšem v době karantény by se dalo očekávat, že se tato situace změní. Že budou doručovatelé vybaveni ochrannými pomůckami, nebo že Česká pošta zkrátka přeruší činnost. Ani jedno se neděje, to druhé jen tak napůl.

Obrovská hysterie

V prohlášení České pošty se totiž píše (z 9. března, tedy ne příliš aktuální, ale budiž): S ohledem na situaci ohledně výskytu koronaviru v České republice může Česká pošta v případě vyhlášení plošné karantény na určitém území přejít k tzv. bezkontaktnímu doručování zásilek a složenek. Například u listovních zásilek tak mohou být vkládány přímo do domovních schránek a u zapsaných listovních zásilek ukládány vždy na ukládací poštu. Také u balíkových zásilek může být v těchto výjimečných případech uložena zásilka na pobočce bez pokusu o doručení. V obou případech je adresát upozorněn vložením oznámení do schránky.“

Určitě se nikdo nemůže divit pošťákům, že nechtějí přijít do kontaktu s kýmkoli, ať už je nakažený, nebo ne. Hysterie je obrovská, do jisté míry vyvolaná i vládou, která by měla spíš uklidňovat. A zejména se měla dopředu připravit, doplnit zásoby roušek, respirátorů i dezinfekce. Vždyť o koronaviru v Evropě se vědělo už 27. ledna, ovšem Andrej Babiš projednání příprav na příchod epidemie ve sněmovně zatrhnul.

Nic jsme nedostali, bojíme se

Místo toho tak denně slyšíme, jak není to a ono. Ani nemůže být, když se téměř nikdo nepřipravil. Jenomže rozhodnutím České pošty se riziko přeneslo na koncového zákazníka. Ten se musí sebrat a na poštu fyzicky dojíít. Nemá mít strach? Nebo na něj nemá právo, když potřebuje mnohdy důležité dokumenty?

„Omlouvám se, zásilku pro vás nemám. Ve schránce máte lístek a dojděte si na poštu,“ sdělila nám doručovatelka ve městě pár kilometrů od Prahy. Když jsme se podivovali, tak pokračovala: „To víte, máme strach. Nedostali jsme žádné ochranné pomůcky ani dezinfekci.“ Naprosto rozumíme! Když nemají základní ochranu lékaři v první linii, kdo by se vlastně divil, že ji nemají pošťáci.

Otázkou je, proč to nejde udělat například tak, že pošťačka zazvoní, z dostatečné vzdálenosti požádá o podpis papíru, vedle kterého leží doporučený dopis? To by nešlo? Je opravdu třeba hnát lidi na pobočky? Když tam tahle dorazí čtvrtina menšího města, mají se chudáci zaměstnanci zřejmě na co těšit.

Koronavirus ho nezastaví, Babiš chce prosadit svůj zákon. Opět by mohl brát obrovské dotace na Agrofert.