Národem, který snáší pandemii koronaviru v Evropě nejhůře, jsou Italové. Můžeme se dohadovat, proč právě oni, ostatně vysvětlení se nabízí mnoho. Od poměrně vysokého průměrného věku obyvatel zvláště na severu země přes skutečnost, že právě Itálie byla v Evropě první zemí, kde se nákaza začala masivně rozšiřovat a stát zkrátka nevěděl, co s tím, až po teorie, že byla rozvíjející se epidemie zpočátku bagatelizována z důvodu snahy o udržení turistického ruchu po co nejdelší dobu. Některá vysvětlení spadají do kategorie konspiračních teorií, nicméně důvod je třeba hledat a najít - nelze očekávat, že jde o poslední pandemii, která lidstvo postihla.
Smutný italský rekord
V sobotu 21. března se Italové dočkali velmi smutného rekordu, kdy v průběhu čtyřiadvaceti hodin podlehlo koronaviru bezmála osm stovek lidí. Celkově již tento stát ztratil podle statistik ke stejnému datu již 4 825 obyvatel, potvrzených případů bylo oficiálně 53 578 a bohužel se nezdá, že by epidemie končila.
Mezi počtem osob, u nichž byl koronavirus potvrzen, a těmi, kdo infekcí procházejí s mírnějšími příznaky a nebyli testováni, může být podle některých zdrojů až desetinásobný rozdíl… Jak to ale bylo v minulých letech, kdy neřádil koronavirus, ale “jen obyčejná” chřipka?
Alarmující čísla z minulých let
Podle výsledků studie, otištěných v International Journal of Infectious Diseases, zabíjela v Itálii nákaza chřipky velmi drasticky i v minulých letech. Zkoumány byly roky 2013/2014, kdy tomuto onemocnění podlehlo 7 027 lidí, o sezonu později, tedy 2014/2015, to bylo již 20 259 Italů, dále v zimě 2015/1026 15 801 obyvatel a přelom let 2016/2017 ukončil život dokonce 24 981 lidem, žijícím v tomto státě.
Celkově se tedy za slodované roky jednalo o více než 68 000 úmrtí. Šlo také o velmi vysoké počty, které ale s ohledem na skutečnost, že se nejednalo o zcela nový virus, nevyvolaly takovou publicitu. Tím ale samozřejmě není současná situace nijak bagatelizována. Stejně jako v tomto, i v minulých letech byla největší smrtnost zaznamenána mezi staršími občany. Podle vědců šlo o současnou přítomnost několika kmenů virů, způsobujících chřipku, v jednom období.
Proč právě Itálie?
Mnozí vědci se domnívají, že za vyšší smrtností na podobná onemocnění v tomto regionu stojí kromě vyššího věkového průměru obyvatel, kteří jsou tak logicky náchylnější k horšímu průběhu infekce, také pro viry a jejich šíření bohužel dobré klimatické podmínky. Ani globální klimatické změny pak nejsou pro tento vývoj příznivé.
Navíc sever Itálie se stal střediskem, kde se soustřeďují tisíce Číňanů, kteří zde pracují (v některých případech i v nelegálních) jako dělníci v textilkách. A právě doba, kdy se tito pracovníci vraceli z oslav čínského nového roku, se stala časem, kdy došlo k rozvoji epidemie koronaviru v Itálii, hodnotí situaci mimo jiné na sociálních sítích profesor Omar Šerý z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Podcenili situaci
Další lékaři pak také zdůrazňují souvislost tak masivního rozšíření epidemie s kolabujícím zdravotnictvím. Prvotní nedostatek ochranných pomůcek a tedy i velké procento nakažených zdravotníků, kteří následně logicky v takové chvíli chybí na svých místech, rozhodně ke zvládnutí situace nepřispívají.
A nakonec podle lidí, kteří přímo v daném regionu žijí, je velmi pravděpodobné, že se virus šíří rychleji také s ohledem na životní styl místních obyvatel. Ti jsou velmi přátelští a pospolití. Prvotní varování tedy brali většinou na lehkou váhu a nepřizpůsobili jim své chování.
Co si můžeme z italského varování odnést?
Jednoduše nutnost skutečně dodržovat nařízení, která jsou uložena, epidemii nepodceňovat a v ochraně před infekcí využívat i vlastní myšlení. Protože každý další nakažený je potenciálně nebezpečný pro mnoho dalších lidí.
Proto je třeba se na několik týdnů omezit, nebrat epidemii, kterou jsme měli - tak trochu po česku - zpočátku tendenci zlehčovat, na lehkou váhu a chovat se tak, abychom chránili svoje zdraví i ostatní lidi kolem sebe.
KAM DÁL: V ochraně před koronavirem musíme začít každý u sebe - například správným mytím rukou.
