Je možné odhadnout, jaká část populace si projde nemocí COVID-19 a kolik procent z nich bude mít pouze mírný průběh?
Podle dosavadních statistik se zdá, že mírnější průběh má přibližně 80 % nakažených, ale možná se časem ukáže, že je to i více, protože velká část úplně bezpříznakových nám zatím zřejmé uniká. Postupně se může s virem setkat většina obyvatel.
Když se podíváme na čísla a nárůst nakažených od prvního dne po dnešek, je z toho patrné, že vir se zastavit nepodaří, i když by se někdo sebevíc snažil?
Dnes už je jasné, že takto vysoce infekční virus proletí dříve nebo později celým světem. Významným faktorem napomáhajícím jeho šíření je právě výskyt bezpříznakových, ale přesto infekčních forem nákazy a taky to, že je pacient nakažlivý, ještě než má první příznaky, tedy v inkubační době.
Nebylo by v této situaci lepší zmírnit opatření, ochránit seniory a chronicky nemocné a další rizikové skupiny a jinak žít relativně normálně? Samozřejmě nosit roušky, dodržovat hygienu apod., ale chodit do práce, otevřít školy...
Pomalu se k tomu dostaneme. Nejdříve však bylo potřeba zmírnit formou celospolečenských opatření tu hrozící první velkou vlnu nemocných, abychom neskončili jako v Itálii se zahlcenou akutní péčí s velkým počtem kriticky nemocných pacientů. Navíc jsme hráli o čas, protože tak jako ostatní země, ani my jsme neměli dost ochranných pomůcek pro zdravotnictví, včetně zařízení pro seniory a různých pečovatelských ústavů.
Dle dostupných dat je jasné, že chřipka je daleko větší zabiják než COVID-19, přesto se kvůli ní neprovádějí bezpečností opatření, neomezuje se chod státu. Jde teď opravdu „jen“ o to, že tento typ koronaviru neznáme, proto z něj máme strach?
Když se podíváme na úmrtnost chřipky, za rok si někdy v Evropě vyžádá i víc než 70 tisíc obětí na životech, podle toho, jaký virus danou sezonu dorazí. A to je tzv. běžná sezonní chřipka, ne nějaká mimořádná pandemie. V USA podle CDC zabila chřipka tuto sezonu 23 tisíc osob. Ale faktem je, že nový koronavirus způsobuje rychlý a dramatický průběh nákazy, zejména u starších a současně chronicky nemocných osob. U běžné chřipky standardně nevidíme, že by nám nemocní takto rychle přeplnili kapacity zdravotnických zařízení, jak se to děje v některých zemích, a leželi na chodbách.
Dá se předpokládat, že dříve či později nebudou nemocnice kapacitně ani personálně stíhat nárůst nakažených?
My doufáme, že u nás tato situace nenastane. S každým dnem máme větší míru jistoty, že ten „italský“ scénář u nás nebude. Ale je to i o osobní zodpovědnosti jednotlivých lidí, mladších a zdravějších vůči seniorům a imunitně oslabeným, ale taky seniorů vůči sobě. A největší míru zodpovědnosti mají všichni pracovníci ve zdravotnictví vůči svým pacientům. Nesmí se stát, že bude mít některý z nich příznaky nemoci, a přesto bude chodit do práce. Kdokoliv, kdo se cítí nemocný, musí zůstat doma, pokud umí svůj stav zvládnout samoléčbou.
Byl byste pro přípravu opatření, jako například uzpůsobit velké výstavní haly, které teď zejí prázdnotou, k potřebám nemocných? Tak jako mají například v USA plovoucí nemocnice...
Zatím to není potřeba, nemocnice rozšiřují své kapacity v rámci vlastních budov. Jsem členem Krizového štábu ve Fakultní nemocnici v Ostravě a kdyby došlo k naplnění kapacit Kliniky infekčního lékařství, máme v záloze už teď 5 dalších oddělení, kde bychom mohli hospitalizovat pacienty s COVID, a zálohy máme i v rámci Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Doufám však, že je nebudeme muset všechny využít a už vůbec ne haly nebo nějaké další improvizované plochy.
KAM DÁL: Dermatolog Kučera: Pro kvalitní pleť si pod roušky dávejte hydratační krém a nestresujte se.
