Zdá se, že se přece jen k moři podíváme. Třeba do Lignana, které miloval už Ernest Hemingway

 

Léto je v plném proudu a mnohým z nás ještě zbývá alespoň týden dovolené, který by bylo příjemné strávit třeba na pláži. Proč se tedy nevydat třeba po stopách známého amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye? Ne, není nutné se vypravit až za oceán. Jeho oblíbené letovisko leží mnohem blíž – na severu Itálie. Je jím ani ne sto let staré Lignano Sabbiadoro, kam autor světoznámých románů neopomněl zavítat snad při každé ze svých cest po Evropě.

Když se v posledním roce devatenáctého století budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu narodil, nebylo po dnes známém a oblíbeném letovisku na břehu Jaderského moře ani vidu, ani slechu. Snad jen rybářské domky tu a tam hlídaly malebné pobřeží, které zatím nijak nenaznačovalo, že sem jen o několik desetiletí později budou proudit tisíce a tisíce lidí, hledajících zde odpočinek a zábavu.

Podle historiků se však přesto jedná o území, osídlené již za antických dob, a s pojmenováním Lignano se badatelé setkávají již v dokumentech, datovaných do 5. století našeho letopočtu. Svůj název pak území získalo z původního označení „Lupignanum“, tedy místo, kde žijí vlci. Z toho jasně plyne, že se jednalo o krajinu jen málo osídlenou lidmi, ačkoliv se v jejím vlastnictví později vystřídaly i některé významnější italské šlechtické rody. Přesto v Lignanu žila podle dohledatelných zdrojů na počátku devatenáctého století ani ne stovka obyvatel.

Proměna v oblíbené letovisko nebyla snadná

Proměna poměrně opomíjené vesnice a později malého turistického střediska, dostupného ještě před sto lety prakticky pouze lodí, v letovisko, které rozhodně nemá o návštěvníky nouzi, začala až kolem poloviny minulého století. Nejprve se jednalo o zvelebení nejstarší a dnes také nejrušnější části letoviska Sabbiadora (italsky „zlatý písek“). Vzhledem k tomu, že se Lignano nachází na území, protkaném lagunami, nebyl jeho rozvoj nijak jednoduchou záležitostí.

Například před rozšířením střediska o novou část, nazvanou Pineta, bylo nutné nejprve vysušit dřívější bažiny. Dnes bychom tam jejich pozůstatky ale hledali marně. V místech, která by před stovkou let toužil navštívit jen málokterý z hostů, se dnes můžeme procházet bez obav ulicemi unikátního spirálovitého tvaru. Autorem nezvyklého a originálního návrhu moderní podoby středu letoviska je architekt Marcello D'Olivo, pro něhož se tato práce stala v celé jeho kariéře stěžejní.

Právě spirála, propojující technologické možnosti doby s podstatou přírody, zaujala i zmiňovaného Ernesta Hemingwaye do té míry, že vyhledal a seznámil se s jejím tvůrcem. Ani rozšířením o část Pineta vývoj letoviska neskončil, a tak mají v současné době jeho návštěvníci možnost ubytovat se také v nejnovější a také nejklidnější lokalitě Riviera, kterou využívají převážně rodiny s dětmi nebo návštěvníci, kteří netouží po rušném nočním životě, jenž tepe zvláště v Sabbiadoru.

Lignano má co nabídnout
Lignano, které v roce 1935 dostalo ke svému názvu také oficiální doplnění Sabbiadoro (prý tehdy z čistě komerčních důvodu), láká své hosty na krásné pláže, plynulý a pozvolný (pro zarputilé mořské plavce až příliš) vstup do vody, stejně jako na přemnohé možnosti zábavy a služby pro návštěvníky všech společenských vrstev.

Snad také proto tady tak často můžeme slýchat jak debaty o tom, jak se hostům líbí jejich první návštěva, tak ale i hovory o proměně města za léta, po která sem jiní z hostů pravidelně jezdí.

Je čas vydat se na cestu
Není tedy načase sednout do auta a za několik hodin vystoupit na břehu příjemně vyhřátého moře, procházet se po zlaté písečné pláži a stejně jako tehdy Ernest Hemingway si vychutnat atmosféru místa třeba právě nad sklenkou jeho oblíbeného Martini? Léto ještě zdaleka nekončí...