Profesor Dřevínek: Blíží se doba, kdy cystickou fibrózu úplně vyléčíme. Oprava špatného genu je stále reálnější

Lékaři udělali za posledních několik let obrovský krok kupředu
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Cystická fibróza patří mezi vzácná onemocnění, kterým u nás trpí zhruba šest stovek pacientů. Přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol profesor Pavel Dřevínek patří k celosvětově uznávaným odborníkům na poli cystické fibrózy. Nedávno se dokonce podílel na vývoji nového léků, který nemocným lidem dává obrovskou naději na plnohodnotný život.

Pane profesore, vy jste byl členem týmu, který přišel s novým lékem na cystickou fibrózu. To je něco naprosto úžasného...
Nový směr léčby se nastartoval před několika lety. Protože zafungoval nad očekávání dobře, vynaložilo se do téhle léčebné strategie další úsilí a dnes sklízíme výsledky v podobě naprosto jedinečného léku. Principiálně jde o to, že tyto léky ovlivňují chloridový kanálek, který pacienti s cystickou fibrózou nemají anebo u nich nefunguje správně. Léky tak v podstatě mají za úkol tento kanálek vytvořit nebo opravit. Nejnovější z léků je možné použít na velkou skupinu pacientů, což předešlé léky neumožňovaly. Pokud jde o mě, dostal jsem se k vývoji shodou šťastných náhod. Nebylo to tak, že bych byl v laboratoři a hledal léčebnou molekulu; zapojil jsem se až do testování léku na pacientech v rámci mezinárodní studie, na které spolupracují stovky lidí. Mojí prací bylo podílet se na hodnocení výsledků a interpretovat, proč se děje to a ono. V každém případě bylo skvělé být u toho v momentě, kdy se potvrdil účinek takto významného léku.

Co se bude dít teď?
Aktuálně se bavíme o tom, že lék prošel všemi třemi nutnými fázemi klinického testování, během kterých se ověřila jeho účinnost a bezpečnost. Splnily se tak dva hlavní předpoklady k tomu, aby mohl být schválen ke klinickému užívání. Což už se na sklonku roku 2019 v USA i stalo. V Evropě je proces o něco složitější a pomalejší. Momentálně je lék ještě stále posuzován Evropskou lékovou agenturou. Všichni předpokládáme, že nakonec projde bez problémů. To ale neznamená, že by Evropa určila cenu a způsob, jak se bude lék hradit. Tu si určuje každá země individuálně. U nás se tedy bude hledat cesta, jak lék pacientům hradit v rámci pojištění.

Prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D.
- přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LK UK a FN Motol a vedoucí centra cystické fibrózy ve FN Motol
- člen výboru Evropské společnosti pro cystickou fibrózu
- v ČR hlavní zkoušející klinických studií pro léky, které ovlivňují chloridový kanálek: ivakaftor, lumakaftor, elexakaftor
- spoluator publikace v nejprestižnějším lékařském odborném časopisu New England Journal of Medicine, která oznámila výsledky klinické studie nejnovějšího léku

O jaké ceně se bavíme?
Cena léčby tímto typem léků se pohybuje od čtyř do šesti milionů Kč za rok. U nás by v úvahu připadala léčba pro zhruba 350 až 400 lidí z celkových 600 nemocných. Vynásobte si to v průměru pěti miliony a jste na opravdu vysoké částce.

Jak to vlastně funguje, za kým musíte jít, aby se lék začal prodávat?
S předchůdcem současného nového léku, který byl schválený k léčbě v Evropě v roce 2012, to bylo tak, že výrobce léku nejprve podal žádost na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o stanovení ceny a podmínek úhrady. Hodnocení žádosti trvalo několik let, v mezidobí jsme do toho vstupovali my jako odborná společnost a žádali jsme o urychlení procesu. Když se rozhodlo o ceně, lék konečně vstoupil do režimu úhrady, ale jen dočasně na tři roky. Mezitím se objevily ještě další dva léky z této kategorie, takže ten z roku 2019 je v pořadí čtvrtý. Tentokrát byla velmi vstřícná VZP a otevřela dveře k jednání. Snažíme se o to, aby se lék dostal k našim pacientům okamžitě, jakmile bude pro Evropu odklepnut, tedy ještě předtím, než projde řízením na SÚKL. Nahrává nám k tomu i zákon, takzvaný paragraf 16, který u těchto vzácných onemocnění umožňuje žádat o úhradu inovativních léků, které ještě nejsou registrovány.

Je to tak, že tento lék opravdu vyléčí, nebo "pouze" léčí?
Jsme v případě cystické fibrózy zvyklí říkat, že jen léčíme, ale tady jsme přeci jen o krok dál. Není to sice tak, že by se pacient cystické fibrózy zbavil, protože se jedná o genetické onemocnění. Ovšem když bude po celý život užívat zmíněný lék, defekt genu víceméně nahradíme. Většině komplikací bychom tak zabránili a pacienta stabilizovali natolik, že by ho cystická fibróza neměla výrazněji omezovat.

Jaký je pokrok v léčbě cystické fibrózy? Když jste říkal, že vlastně za posledních několik let máme už čtvrtý lék...
Když jsem v roce 2000 začínal, pokrok v léčbě znamenalo například zavedení podávání nového antibiotika inhalačně, nikoliv nitrožilně. Byli jsme za to rádi, ale neznamenalo to žádný markantní obrat v léčbě. Od roku 2012 se skutečně dějí obrovské změny, které dále gradují. Léky se neustále vylepšovaly, až jsme se dočkali toho, o čem se dnes bavíme.

Cystická fibróza je geneticky podmíněné onemocnění, které postihuje převážně dýchací a trávící soustavu. Jde o autozomální recesivní vrozené onemocnění způsobené mutací genu. Jedná se o gen, který kóduje protein, klíčový pro transport chloridových iontů přes buněčnou membránu. Proto se této bílkovině běžně říká chloridový kanálek. Předpokládá se, že každý 25. člověk v populaci je přenašečem postiženého genu, ale jelikož má jednu kopii poškozenou a druhou v pořádku, onemocnění se u něho neprojevuje.

Jestli jsem to dobře pochopil, tak jedinou možností, jak pacienta trvale vyléčit, je změna defektního genu. Je toto reálné v blízké budoucnosti?
Je to čím dál tím reálnější, i když se stále mění pohled na to, jak nefunkční gen vlastně vyměnit. Velmi zjednodušeně se řeší dvě varianty, tedy že se buď do plic zdravý gen nějak dopraví a ten pak poškozený gen v buňkách nahradí, anebo že se gen opraví určitými genetickými nástroji přímo na místě. Intenzivně se pracuje na obou možnostech, a tak jsem v tomto směru optimista.

Jak si udržujete čistou hlavu? Přicházíte do kontaktu s lidmi, kteří vás mohou brát jako poslední naději, nebo to tak nevnímáte?
Vnímám to spíš naopak. Že mohu dát lidem opravdovou, nikoli poslední naději. Že mohu rodičům malých pacientů sdělit, že jejich potomek má reálnou naději na relativně normální život. Není to žádné vymýšlení a přetvářka, protože máme k dispozici konkrétní hmatatelné důkazy o tom, že nové léky fungují, z čehož mám obrovskou radost. Je ale jasné, že si "čistou hlavu" udržuju snáz než mí kolegové lékaři v ambulanci, kteří jsou s našimi pacienty a s jejich strastmi v každodenním kontaktu. Já jsem s pacienty v kontaktu v podstatě jen v rámci klinických zkoušek.

KAM DÁL: Epidemioložka Marešová: Testování na COVID-19 je v každé zemi jiné. Počty nakažených a mrtvých se porovnávat nedají.