Poruchy paměti, komunikace či deprese: Muzikoterapie pomáhá napravovat stavy, za které může stres

Nejstarší zmínky o spojení hudby a medicíny pocházejí ze Starého zákona, kde je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula
Zobrazit fotogalerii (2)
 

O pozitivním vlivu hudby na naši psychiku se ví už dávno. Muzikoterapie je forma psychoterapie, která se používá i v medicíně a velmi přispívá při léčbě různých poruch paměti. Pomáhá napravovat místa v duši, kde nadělal škody stres, a tak má i obrovský přínos i při léčbě nemocí psychosomatického původu. Člověk nemusí být hudebník, aby mohl tuto metodu využívat, ale pro lidi s hudebními zkušenostmi se možnosti rozšiřují.

Při muzikoterapii se využívá verbálních prostředků, kam patří zpěv, různé výkřiky, šepot a rytmizace slov. Při neverbálních technikách se pracuje s rytmem, hudbou a různými zvuky. Stejně jako u ostatních typů terapií provádí muzikoterapii terapeut a rozdělujeme ji na individuální, kolektivní (podle počtu klientů) a na aktivní, kdy klient přímo produkuje hudbu zpěvem, hrou na hudební nástroje či na vlastní tělo, a tím pomocí improvizace aktivuje svou tvořivost a podněcuje představivost. Druhá forma se nazývá receptivní, kdy dochází k poslechu hudby, zvuků přírody, ticha a podobně.

Při depresích, úzkostných stavech i při porodu

Léčba hudbou se používala už v dobách starého Egypta, Persie, Číny, Izraele a Indie při řešení psychických onemocnění jako agrese, deprese či úzkostné stavy. V současnosti muzikoterapie může pomoci všem lidem s fyzickým i duševním onemocněním, kdy je potřeba zlepšit schopnost pohybu a dechu. Uplatnění našla i v domovech s pečovatelskou službou a věznicích, ve kterých pomáhá zvládat stres.

Stále častěji se s ní lékaři setkávají při porodech, kdy má prokazatelný analgetický účinek pro rodičku a dochází k celkovému uvolnění. Vezmeme-li to od samotného počátku, první terapeutickou formou muzikoterapie, se kterou se můžeme setkat během života, je matkou či otcem zpívaná ukolébavka. Slouží pro zklidnění a zlepšování sociální vazby mezi matkou/otcem a dítětem. Doplníme-li zpěv houpavými pohyby, zvýšíme tím účinek.

Muzikoterapeutická asociace České republiky (CZMTA) je neziskové profesní sdružení otevřené i všem zájemcům o muzikoterapii. Od roku 2009 je členem Evropské konfederace muzikoterapeutů (EMTC).

Kde muzikoterapie pomáhá

Muzikoterapii využívají medicínské obory, jako je například psychiatrie a psychosomatická medicína, pediatrie, geriatrie, interna, paliativní medicína, neurologie, rehabilitace a neurorehabilitace. Pomáhá při rozvoji motoriky, zlepšování komunikačních dovedností, cvičení kognitivních (poznávacích) funkcí atd.
Ve školství - v podobě různých kroužků pro podporu komunikace a interakce nebo přímo součástí výuky.
V sociální péči se s ní setkáváme ve stacionářích, domovech pro lidi se zdravotním postižením, domovech pro seniory, dětských centrech a domovech, kde muzikoterapeuti se převážně snaží odstraňovat stres z dlouhodobého pobytu, zvyšovat spokojenost, odstraňovat bariéry různého typu.

Pomáhá i handicapovaným

Muzikoterapie má rovněž velké využití při nejrůznějších handicapech, poruchách autistického spektra, demencích různého typu, kombinovaných postiženích, sociálně nežádoucích a rizikových chováních, mentálních postiženích či poruchách komunikace a soustředění.

Její různé formy využívají i zcela zdraví lidé pří meditacích, jako nástroj psychohygieny na smytí každodenního stresu, při skupinových terapiích pro navázání různých druhů sociálních vazeb. Zkrátka muzikoterapie má velmi široké a pestré spektrum využití. Stačí vědět, co konkrétně potřebujeme, a zkusit to.

KAM DÁL: Šílenosti Ozzyho Osbourna. Ukousnutá netopýří hlava a kokain z živých pavouků.