Kompost byl v minulosti běžnou součástí každé zahrady, v posledních letech se obliba kompostování opět vrací a je součástí životního stylu pro řadu lidí, kteří se chtějí chovat ohleduplněji k životnímu prostředí. Až dvě třetiny odpadu, který jinak skončí v komunálním odpadu, je možné kompostováním přetvořit na kvalitní humus.
Bioodpad je tak jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách velmi kvalitně recyklovat na cenné organické hnojivo. Ke kompostování je vhodný organický odpad ze zahrady, ale i měkký kuchyňský. Správně založený kompost se do dvou dnů začne zahřívat až na teplotu okolo 50 °C, kdy se uvnitř začnou množit mikroorganismy. Teplota je nutná k hygienizaci kompostu, tedy ke zničení semen plevelů a zárodků chorob.
Odpad ukládejte na kompost rovnoměrně
„Veškerý organický odpad je třeba do kompostu ukládat pokud možno v rovnoměrných vrstvách a prohazovat je zeminou. Navíc se rozložení organické hmoty dá zlepšit a humifikační proces zrychlit, s tím pomohou například nejrůznější urychlovače kompostování, které obsahují velké množství důležitých humifikačních organismů ve speciálním živném substrátu z glycidů a proteinů. Navíc je použití velmi jednoduché - jednotlivé vrstvy kompostovaného materiálu stačí přípravkem lehce posypat,“ radí specialistka na zahrady Zuzana Pavelková.
Čerstvě posekaná tráva sama o sobě není ke kompostování vhodná, protože je příliš vlhká, neprovzdušněná a může i zahnívat a následně páchnout. K trávě je nezbytné přidávat například drcené větve, piliny nebo hobliny, které travní hmotu provzdušní, a tím se snáze humifikuje. Kompostovat lze i kuchyňský odpad, kávovou sedlinu, čajové sáčky, zbytky ovoce a zeleniny apod.
Nevzhledný kompost lze i výrazně zkrášlit
Jednou z otázek bývá, kde na zahradě kompostovat? Pokud máte vlastní zahradu a jste přiměřeně zruční, můžete si sami postavit nekrytý kompost z dřevěných prken. Mezi nejčastější argumenty kritiků kompostování je, že kompost je nevzhledný.
Povrch kompostu však můžeme osázet rostlinami s velkými listy, které různorodý povrch kompostu zakryjí, vhodné jsou tykve, cukety, okurky. Při osazování se musí do kompostu udělat jamky a vyplnit je zeminou, aby měly rostliny pro začátek oporu a výživu. Správně založený kompost také nezapáchá, čímž se vyvrací další mýtus o kompostování.
Nový kompost je běh na dlouhou trať
Nevýhodou nekrytých kompostů je, že proces kompostování je dlouhodobý, od založení kompostu si do vzniku prvního kompostu počkáte i více než dva roky, a navíc se musí kompost přehazovat. Jednodušším a rychlejším řešením je vybrat si některý z plastových kompostérů, které se prodávají v různých velikostech a provedeních. Zde je kompost totiž hotový již do půl roku. Další výhodou je stabilní konstrukce odolná povětrnostním podmínkám.
A co říci na závěr? Na každé zahradě by rozhodně měl být kompost, jenž dokáže ulehčit vám i přírodě s velkým množstvím odpadu. Velmi důležité je i dodržování dostatečné vlhkosti kompostu. Čas od času je tak dobré, zvláště v horkých letních měsících, kompost náležitě prolít vodou. Nesmíme zapomínat také na vyvážený poměr „hnědého a zeleného“ kompostovaného materiálu. Jen tehdy dokážeme vyprodukovat kvalitní kompost, jenž následně pomůže i naší zahradě a úrodě.
KAM DÁL: Zvěřiny na talíři se bát nemusíte. Je chutná, zdravá a příprava není až tak složitá.
